Čeká plyn stejný osud jako uhlí?

Autor: Kamil Hussein

V minulé dekádě došlo k uzavírání tisíce uhelných dolů po celém světě. Prim ve výrobě energie začíná čím dál víc hrát zemní plyn, čistota energie z něj je však diskutabilní.

Pařížská dohoda zavazuje státy zmenšit své emise o 40 % do roku 2030, a tak se ustupuje od největšího producenta skleníkových plynů - uhlí a nahrazuje se pro životní prostředí více „přátelštějšími“ energiemi. Jeden z nejrozšířenějších substitutů je zemní plyn, který při spalování tvoří o polovinu méně oxidu uhličitého než uhlí. Navzdory tomu ekologové namítají, že převládající chemickou sloučeninou v zemního plynu je metan, jež je sám o sobě skleníkovým plynem. A tak, když se sečetly emise z unikajících plynů v každé části procesu zpracování zemního plynu, vyšlo podle Bloomberg New Energy Finance (BNEF), že v USA byl minulý rok, poprvé v historii, průmysl zpracovávající plyn zodpovědný za víc vypuštěných emisí než spalování uhlí.

Je zcela jasné, že není možné jedním skokem přeskočit z uhlí na zcela obnovitelné energie s nulovými emisemi.  Zemní plyn a jemu podobné energie, by měli sloužit jako most, který pomáhá dostat se k právě zmiňovaným obnovitelným zdrojům jako k plnohodnotným zdrojům energie.

Tato fáze, kdy stojíme na rozhraní může trvat značně dlouho, protože energetické společnosti plánují investovat nemalé peníze do plynovodů, jen v USA je to přes 1 miliarda dolarů. Také stále přichází nové technologie, jak zachycovat skleníkové plyny, takže tento deseti miliardový byznys skýtá naději, že energie z plynu bude čistší a vydrží déle bez státních regulací.