O víkendu přijdou četné bouřky, co všechno o nich víte? Poutavé informace pro vás

Po nepříjemném ochlazení, které přineslo velmi nízké úterní teploty a ještě nižší středeční ranní minima, se počasí umoudří a přepne do teplejšího režimu. S tím bude ale hned souviset vznik typické letní kupovité oblačnosti a dostaví se přeháňky i bouřky. Odpolední teploty se budou o víkendu pohybovat v rozmezí 19 až 23°C, což bude bouřkám mezi polednem a večerem stačit. Obecně je potřeba dostatek vlhkosti ve vzduchu a dynamická podpora (fyzikální procesy, které bouřkový oblak „nakopnou“).

Pokud máte zájem dozvědět se o bouřkách něco nového, věnujeme vám následující dobře stravitelné informace pro laiky bez zbytečných odborných pojmů. Vznik bouřky si můžete představit jako stoupající bublinu teplého vzduchu od zemského povrchu, kterou doprovází vznik oblaků, v našem případě obrovských – bouřkových. Takový oblak je v našich šířkách vysoký nejčastěji mezi 11 a 15 kilometry, což naznačuje jeho potenciál pro energii. Během vývoje se zvýrazňují rozdíly v kladných a záporných nábojích v rámci oblaku nebo mezi oblakem a zemí. Důsledek asi uhodnete, začínají lítat blesky, aby se rozdíly v náboji vyrovnávaly.

Blesk je silný přírodní výboj s výrazným světelným efektem. Elektřina v blesku rychle zahřívá okolní vzduch, který se prudce roztahuje s charakteristickým hřměním. Většina z vás určitě zná klasické počítání vteřin od záblesku po zadunění hromu, abyste odhadli, jak daleko se blýsklo. Zatímco světlo se šíří v rámci povrchu naší planety okamžitě, rychlost zvuku je omezena na 330 metrů za sekundu, takže ano, každé 3 sekundy prodlevy mezi bleskem a hromem představují vzdálenost 1 kilometr.

Bouřka zaniká v momentě, kdy už výstupné proudy (ony bubliny teplého vzduchu) nemají dostatečnou sílu, začnou převládat opačné sestupné proudy chladného vzduchu, a bouřka doslova umírá. Během své existence ale mohla stihnout napáchat mnoho škod různé povahy. V naší zemi se jedná obvykle o trojlístek nebezpečných doprovodných jevů: přívalové srážky, silný nárazovitý vítr a krupobití. Přívalové srážky často stojí za lokálními bleskovými povodněmi, silný vítr za polámanými stromy a škodami na energetické infrastruktuře a krupobití ničí vše křehké, co mu přijde do cesty, tedy skleníky, střechy, vegetaci, karoserie aut a další. Zejména na americkém středozápadě pak bojují místní obyvatelé s tornády, která nejsou naštěstí pro střední Evropu větší problém, o tom jindy.