Bilance studeného vpádu v Evropě, hory pod sněhem, povodně a nežádoucí ranní mrazy

Uplynulé období přineslo do Evropy studenou epizodu počasí. Přestože historicky nešlo o žádnou extrémní situaci, tak po velmi teplém březnu byl podobný vpád nebezpečný pro plodiny i překvapené řidiče. Podobné situace lze paradoxně částečně připisovat k globálnímu oteplování. Nadprůměrné teploty po většinu roku pomalu mění zvyklost obyvatel na počasí. Náhlé ochlazení je pak stresující jak pro lidi, zvířata, tak i plodiny. Navíc se ve všech studiích a výzkumech počítá se stupňováním extremity počasí, to znamená, že výkyvy budou častější a silnější.

Přestože studený vpád v minulých dvou týdnech nepatří k nejhorším zaznamenaným, vrásky na čele nadělal velké části Evropy. Hory střední Evropy jsou zvyklé na ledacos. Nicméně na některých místech Alp a hor na Balkáně napadlo i přes 200 cm sněhu, a to je na konec dubna slušná porce. Zvlášť když v mnohých lyžařských střediscích nevidí majitelé areálů sníh kloudně po celou zimu. Letos to byl případ hlavně Itálie. Také v Česku sněžilo během posledních dvou týdnů dost a v Jeseníkách, Krkonoších nebo na Šumavě je kolem 70 cm sněhu. 

Hory na hranicích Slovinska a Itálie zase potrápily povodně. Naštěstí je to oblast mimořádně zvyklá na tyto projevy počasí. Pokud se vlhkost z Jaderského moře zarazí o první hory v cestě na pevninu, vypadává v oblasti enormní množství srážek. Velkou část vody z oblasti odvádí známá kajakářská řeka Soča, která se i tentokrát rozbouřila a zvedla svou hladinu o několik metrů.

Velkým problémem jsou také ranní mrazy, které mohou nadělat velké škody na budoucí úrodě. Různé dřeviny nasadily během teplého března na kvetení a mráz je hlavním rizikem zničení květů. Paradoxně budou nebezpečnější rána až nyní po skončení srážek a přechodném oteplení přes den. V noci totiž ubude oblačnost na minimum a teploty klesnou níže, než když prší. Nejvíce v údolích. Období ranních mrazů ještě není zažehnáno.