Roboti? Hodnotové investory nikdy nenahradí

Hodnotové investování tu je minimálně od doby, kdy Benjamin Graham a David Dodd v roce 1934 vydali svou knihu „Security Analysis“. Nyní se ukazuje, že hodnotové investory, kteří se snaží na trhu vybrat podhodnocené akcie, nelze nahradit nějakým jednoduchým algoritmem. Ukazuje na to nová studie CFA Institute. Podle ní musí investoři při odhadu „vnitřní hodnoty“ nějaké společnosti použít řadu výpočtů, ale také vlastní úsudek. Jen tak lze najít akcie, které si mohou vést lépe než celý trh.

„Pokud si přečtete knihu od Grahama a Dodda, zjistíte, že i oni varují před zjednodušeným používáním různých valuačních poměrů, jako je například poměr tržní ceny akcie a její účetní hodnoty. Oni sami je používali jen jako začátek celého investičního procesu,“ říká Richard Sloan z Univerzity of California. V současné době přitom roste popularita takzvaného „faktorového investování“. Tento systém používá předem nastavená pravidla pro určení akcií, které je třeba prodat a naopak nakoupit.

Podle Sloana, který je jedním z autorů zmíněné studie, ovšem takový přístup k investicím negeneruje lepší návratnost, než je návratnost celého trhu. Zčásti to je způsobeno tím, že podobné systémy jsou navrženy na základě historického vývoje. Na historických datech pak systém funguje dobře, ale v reálném čase už to neplatí.

Podle Sloana se výraz „hodnotová investice“ používá stále více ve vztahu k investičním fondům používajícím kvantitativní nástroje. Investoři ale v takovém případě „nedostávají to, co si myslí, že dostanou“. Poměry, jako je PE či zmíněný poměr tržní ceny akcie a její účetní hodnoty, podle ekonoma trpí stejnými nedostatky a jejich izolované používání nepřináší výjimečnou investiční návratnost. Pokud se investoři například spoléhají na nízký poměr PE pracujícího se zisky dosaženými za posledních 12 měsíců, většinou vyberou společnosti, které mají jen přechodně vyšší ziskovost. A jejich nákup vede k horší návratnosti.

Jedním z dalších autorů studie je U-Wen Kok ze společnosti RS Investments. Ten tvrdí, že růst popularity faktorového investování je dán i poklesem poplatků u investičních fondů a pokrokem ve výpočetních technologiích. Studie ovšem podle něho ukazuje, že nestačí pracovat s nějakým jednoduchým investičním filtrem či modelem, ale „je potřeba našeho vlastního úsudku“.

Autorkou je Julie Segalová.

Zdroj: Institutional Investor