Lidové noviny: Lex Babiš? Vláda chce promluvit u soudu

ČSSD doufá, že Miloš Zeman neuspěje.

PRAHA V případu takzvaného "lex Babiš" se schyluje k pikantní zápletce. Prezident Miloš Zeman vytrvale bojuje za svého spojence vicepremiéra Andreje Babiše (ANO). Zákon, který míří na podnikání vlivného člena vlády, proto napadl u Ústavního soudu jako protiústavní. Hlava státu žádá zrušení jeho sporných ustanovení.
 Naopak ČSSD brojí za zachování normy. Hodlá proto na vládě prosadit návrh, aby brněnský soud Zemanův podnět smetl ze stolu. Klíčové hlasování se uskuteční dnes. Zatímco ANO má na své straně jen 6 hlasů, ČSSD spolu s vládními lidovci disponuje pohodlnou většinou. KDU-ČSL přitom se sociálními demokraty zákon známý jako "lex Babiš" prosazovala. Když kabinetem návrh projde, připojí se vláda jako vedlejší účastník do soudního řízení.
 "Předně musí vláda rozhodnout, zda vůbec do řízení jako účastník vstoupí. Pokud rozhodne kladně, bude velmi pravděpodobně navrhovat, aby Ústavní soud (Zemanův) návrh odmítl," řekl LN ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD).

Ministr nemá podnikat

Právě on je předkladatelem návrhu, jímž se vláda bude dnes zabývat. Zároveň by měl být tím, kdo bude za celý kabinet tlumočit stanoviska před Ústavním soudem. Vzhledem k většině, kterou sociální demokracie s lidovci disponuje, nebudou postoje vlády pro Babiše příznivé.
To dokládá i mínění předsedy ČSSD a premiéra Bohuslava Sobotky. Podle něj mají ministři ve vládě hájit veřejné zájmy. "Nemají podnikat, získávat dotace nebo se ucházet o veřejné zakázky," řekl už dříve na Babišovu adresu. Poté, co šéf ANO vložil kvůli zákonu o střetu zájmů své podniky Agrofert a SynBiol do svěřenského fondu, přispěchal s další kritikou. "Vlk zákona se nažral, ale koza obchodních zájmů Andreje Babiše zůstala celá," reagoval Sobotka.

 Zeman versus ČSSD

 Zákon o střetu zájmů omezuje přístup firem, které patří členům vlády, k některým státním podporám. Prezident ale míní, že porušuje zákaz diskriminace na základě majetku.
 "Ustanovení (zákona) jsou v rozporu s článkem Listiny základních práv a svobod, podle něhož vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu," uvádí Zeman v argumentaci, již před dvěma měsíci zaslal Ústavnímu soudu.
 Stejně tak napadl další bod normy, podle kterého nesmí člen kabinetu vlastnit média. "Uvedená ustanovení (...) jsou v rozporu jak s principem vhodnosti, tak i s principy potřebnosti a přiměřenosti," tvrdí prezident. O hlavě státu je známo, že si s Babišem rozumí. Sociální demokracie si je ale jista úspěchem. Po nedávném setkání se Zemanem, na němž si vysvětlovali svá rozdílná stanoviska, ministr Chvojka řekl, že podnět hlavy státu na zrušení sporných ustanovení nebude mít šanci na úspěch.
 Přezkum zákona bude mít na starost soudce Ústavního soudu Jan Filip. Ten přitom kromě iniciativy hlavy státu řešil také podobný podnět, který podali poslanci Babišova hnutí ANO spolu s několika členy Úsvitu.
 Soudci ale jejich návrh z převážné části odmítli. Jeho zbytek se následně rozhodli spojit s "prezidentským" řízením. Poslanci tak budou mít možnost, podobně jako vláda, uplatnit v průběhu řízení své připomínky.

Co je v zákoně

* Zákon o střetu zájmů nabyl účinnosti v první polovině února. Zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. * Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády a dalším funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. * Zákon se vztahuje na všechny členy vlády, kteří splňují uvedené podmínky. V podstatě ale míří hlavně na lídra hnutí ANO Andreje Babiše, který kvůli němu své firmy vložil do svěřenského fondu. * Dokud tak neučinil, byl majitelem rozsáhlého impéria Agrofert, do něhož spadají zemědělské, potravinářské i chemické firmy. Stejně jako například mediální dům MAFRA, jehož součástí jsou i LN. * Prezident Miloš Zeman tvrdí, že zákon je v rozporu s českým ústavním pořádkem.