Chytrý Rutte? Zelené překvapení? Co s Dijsselbloemem? Vzkazy nizozemských voleb

Základní zprávou středečních nizozemských voleb je výrazně nižší než očekávaný výsledek Strany pro svobodu (PVV) Gerta Wilderse s její tvrdou rétorikou proti islámu a Evropské unii. Největší nárůst mandátů zaznamenala s přírůstkem ze čtyř na 14 Zelená levice (GL), vedená teprve třicetiletým Jesse Klaverem, někdy srovnávaným s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Wilders a jeho PVV skončili druzí za dosud vládní Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Rozdíl mezi VVD s 33 mandáty a PVV s 20 je však výrazně vyšší, než se čekalo.

Chytrý tah Rutteho?

Důvodů Wildersova zklamání je nejspíše několik. Jedním z nich může být Rutteho pragmatické rozhodnutí posunout se k některým tradičním soupeřovým tématům. Premiér například migrantům před volbami vzkázal, že pokud se jim v zemi nelíbí a nehodlají se chovat "normálně", mají odejít. A vláda minulý týden tvrdě postupovala vůči tureckým ministrům, kteří chtěli oslovit tureckou komunitu v zemi.

Pár dní před volbami tak nizozemští policisté jako nežádoucí osobu před televizními kamerami eskortovali ze země ženu v muslimském šátku, tedy tureckou ministryni pro záležitosti rodiny. A vládní politici nešetřili ostrými slovy na adresu stále více autoritářsky se chovajícího tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho následná urážlivá slova na adresu Haagu Holanďané slyšeli také.

Jak ale v rozhovoru s ČTK připomněl politolog Bernard Steunenberg z univerzity v Leidenu, na menším úspěchu PVV ve volbách mohla mít podíl také vysoká volební účast, která procentuálně zmenšila význam její pevné voličské základny. Důkazem mohou být nejen Klaverovi zelení, ale i úspěch liberální D66, která si polepšila o sedm mandátů a pro mnohé překvapivě skončila spolu s křesťansko-demokratickou CDA na třetím místě.

Zelené překvapení

Předvolební průzkumy ukazovaly, že mnoho nizozemských voličů bylo ještě poměrně krátce před samotnými volbami rozhodnuto jít hlasovat, ale nevědělo, pro koho přesně se rozhodnou. Nakonec si zřejmě vybrali buď stávajícího předsedu vlády či menší liberální a středolevá uskupení.

Wildersova PVV posílila z 15 mandátů v roce 2012 na nynějších 20 a je druhou největší politickou silou v zemi. Označovat ji za poraženou je tedy možné je z toho úhlu pohledu, že její soupeři mají reálnou šanci sestavit vládu bez Wildersovy účasti. Jisté nicméně je, že s Wildersovými názory na migraci, islám a Evropskou unii se nemálo Holanďanů ztotožňuje.

Zemi nyní čekají týdny, ne-li měsíce vyjednávání o budoucí koalici. Při pohledu na volební výsledky se jako pravděpodobná jeví kombinace Rutteho VVD se středovými D66 a CDA a některou z levicových stran, tedy zelenými či dosud vládní Stranou práce (PvdA), případně s oběma.

Otazník nad Dijsselbloemem

Ostatně PvdA je jasným poraženým, přišla o 29 mandátů. Otazník nyní tak visí například nad další politickou budoucností ministra financí Jeroena Dijsselbloema, který je také šéfem schůzek euroskupiny, tedy ministrů financí zemí platících společnou evropskou měnou.

Předpokládané pokračování nizozemského premiéra evropští politici uvítali s ulehčením. Rutte je sice vůči Evropské unii v její stávající podobě v mnohém skeptický a mluví o potřebě reformy fungování bloku, nepředstavuje ale radikálně antievropský proud reprezentovaný Wildersem a jemu podobnými politiky.

Čeho si všímá tisk

Podle francouzského ekonomického deníku Les Echos byly nizozemské volby testem pro celou Evropu a podařilo se zabránit nejhoršímu. Voliči prý zřejmě ocenili tvrdost, s níž premiér Mark Rutte zvládl konfrontaci s Tureckem v nynější diplomatické krizi. "Následovali také svého premiéra v jeho odhodlání prolomit spirálu populismu v Evropě," dodal list, který také označil za "historickou" vysokou volební účast v Nizozemsku.

Francouzský konzervativní deník Le Figaro hovoří o "velké úlevě" pro tradiční strany v Evropě, zejména ve Francii. Le Monde poznamenává, že populisté Geerta Wilderse získali více křesel než doposud. Jde podle něj ale o úspěch s hořkou příchutí, protože dlouhodobé průzkumy mu dávaly naději na volební vítězství.

Britský deník The Telegraph soudí, že nizozemští voliči odmítli krajní pravici. Wildersův slib populistické "revoluce" vyšel naprázdno poté, co se jeho straně nepodařilo splnit naděje jejích podporovatelů. The Guardian uznává, že by Wildersovo vítězství bylo výrazně symbolické, ale střízlivě připomíná, že by nebylo dostatečné k tomu, aby se populisté chopili moci. Už před volbami bylo jasné, že vládu bude muset vytvořit koalice čtyř či pěti stran a že již všechny daly najevo, že s Wildersem spolupracovat nebudou.

Podle italského deníku La Repubblica Wildersova populistická vlna Nizozemsko nezaplavila. I tento list si všímá patrného vlivu Rutteho nepoddajnosti vůči Turecku, kterého chtělo v Nizozemsku agitovat ve prospěch posílení pravomocí svého prezidenta v dubnovém referendu. List Corriere della Sera upozornil, že nizozemský populistický politik není žádným novým Donaldem Trumpem. Cesta k novému volebnímu zemětřesení v Evropě tak podle listu byla uzavřena.

Podle španělského deníku El País Wildersova strana sice zvýšila počet svých poslanců z 15 na 20, ale "minula svůj cíl". Wilders tak nedostal šanci stát se prvním vítězem "eurofobní ligy v Evropě", která má také své zástupce ve Francii, v Německu a v Rakousku.

Americký list The Washington Post označil výsledky voleb za hlavní úder proti xenofobnímu populismu. Podle The New York Times voliči, hlasující v rekordních počtech, odměnili pravicové a středopravicové strany, které zčásti přejaly nekompromisní rétoriku.

Co na to světoví politici?

Francouzský prezident François Hollande dnes uvítal volební vítězství nizozemských lidovců premiéra Marka Rutteho nad protiislámskými a protievropskými populisty pod vedením Geerta Wilderse. Podle agentury Reuters tak učinil i centristický francouzský politik Emmanuel Macron, kterému průzkumy veřejného mínění dávají největší naději na to v jarních volbách Hollandea v Elysejském paláci nahradit.

Hollande, který je téměř na konci svého pětiletého funkčního období, blahopřál Ruttemu k nečekaně výraznému vítězství navzdory tomu, že Wilders v předvolebních průzkumech dlouhodobě vedl.

Nizozemské volby byly i pro další vývoj na evropské politické scéně mimořádně ostře sledované a nyní se pozornost přesouvá na Francii, kde stále ještě neztrácí své prezidentské ambice vůdkyně nacionalistů a Wildersova spojenkyně na mezinárodním poli Marine Le Penová.