Hlasování Fedu o novém normálu

V úterý začne a ve středu skončí dvoudenní zasedání americké centrální banky Fed, po kterém zvýší sazby z 0,50-0,75 procenta na 0,75-1 procento.

Jistotu zvýšení přinesl pátek, kdy série dat z trhu práce zvýšila pravděpodobnost zvýšení sazeb k téměř jistotě. Nově vytvořené pracovní místa dosáhly 235 tisíc (roční průměr je na 196 tisících), dále poklesla míra nezaměstnanosti na 4,7 procenta a vzrostla míra participace.

Z hlediska dopadu na ekonomiku není rozdíl, zda budou zvýšeny sazby teď nebo příští zasedání. Ale ve Fedu očividně roste tábor těch, kteří by chtěli rychlejší normalizaci sazeb.

Inflace (PCE) je na cíli a jádrová v těsné blízkosti. Míra nezaměstnanost je desetinku pod odhadovou rovnovážnou mírou (tzv. NAIRU).

Předpokládáme, že tzv. rovnovážná reálná sazba je cca na nule díky demografii, globalizaci a kvantitativnímu uvolnění. Pokud k nule přičteme inflační cíl, kterého Fed dosahuje, tak by sazby měly být aktuálně kolem dvou procent. Proto bude důležitější, než samo rozhodnutí o zvýšení sazeb, prohlášení Fedu naznačující další tempo zvyšování sazeb.

Mimochodem, finanční trh je po zvolení Trumpa optimističtější i ohledně reálné rovnovážné sazby, takže by měl čekat růst sazeb ke třem procentům.

Proto čekáme další dvě zvýšení letos a tři příští rok, tak aby se sazby vyšplhaly nad dvojku (2,25%).

Vzhledem k tomu, že Fed už nemluví o globálních rizicích, dále má Trumpa s možnou fiskální expanzí, tak je možné rychlejší tempo normalizace.

Nicméně nečekáme, že by sazby měly v dohledné době vzrůst ke čtyřem, pěti procentům, což byl „normál“ v minulosti.

David Navrátil