ECB zůstává v pozoru, jádrová inflace stále daleko od cíle
Včera se konalo měnově-politické zasedání Rady guvernérů ECB, na kterém, jak jsme ostatně očekávali a psali v naší mesíční strategii, nedošlo k žádné zásadní změně, a to ani ve formulaci tiskové zprávy. Před zasedáním se totiž začaly objevovat spekulace, že by ECB mohla vypustit spojení „nižší úrovni“ z následující formulace o úrokových sazbách „základní úrokové sazby ECB zůstanou na současné nebo nižší úrovni“, čímž by mohla jemně naznačit, že její další kroky budou spíše ve směru utahování měnové politiky.
O tom, že se vyplatí pozorně číst tiskovou zprávu z měnově-politického zasedání, svědčí i fakt, že tam můžeme nalézt odpověď na jednu velmi často kladenou otázku - kdy konečně začne ECB zvyšovat své úrokové sazby. Odpověď zní - „základní úrokové sazby ECB zůstanou na současné nebo nižší úrovni po delší dobu a rozhodně za horizont čistých nákupů aktiv“. ECB momentálně nakupuje aktiva na měsíční bázi v objemu 80 mld. euro, přičemž od dubna plánuje nákupy snížit na 60 mld. euro a v tomto rozsahu pak pokračovat až do konce roku. ECB rovněž uvedla, že nehodlá QE šokově ukončit. To znamená, že po vzoru amerického Fedu přistoupí k tzv. taperingu - postupnému snižování objemu nakupovaných aktiv. Celý režim kvantitativního uvolňování by tak mohl být ukončen v polovině roku 2018 a první hike sazeb by mohl přijít na přelomu 2018/2019. Na co ECB čeká, když inflace je na cíli?Prezident ECB, Mario Draghi, pak neopomněl zdůraznit potřebu strukturálních reforem a poukázal na nutnost součinnosti měnové a fiskální politiky. Pokud je to tedy možné (rozuměj v souladu s fiskálními pravidly EU - Paktem stability a růstu), tak by vlády měly utrácet. Což byla výtka směřovaná především k Německu, jako nejsilnější ekonomice eurozóny, jež ale odmítá být solidární a zadlužovat se.
Na včerejším zasedání byla rovněž zveřejněna nová makroekonomická prognóza, v níž se můžeme dočíst o zlepšující se ekonomické situaci, na jejímž základě upravila ECB svůj výhled. V letech 2017 a 2018 očekává o desetinku rychlejší růst 1,8% a 1,7% oproti původním 1,7% a 1,6%. Také pozměnila inflační výhled. Pro letošek dokonce o 0,4 pb. na 1,7%, což se pozitivně projevilo na výnosech dluhopisů. V reakci na dobré zprávy pak mírně posílilo i euro.
Roman Sedmera
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz