ECB zůstává v pozoru, jádrová inflace stále daleko od cíle
Včera se konalo měnově-politické zasedání Rady guvernérů ECB, na kterém, jak jsme ostatně očekávali a psali v naší mesíční strategii, nedošlo k žádné zásadní změně, a to ani ve formulaci tiskové zprávy. Před zasedáním se totiž začaly objevovat spekulace, že by ECB mohla vypustit spojení „nižší úrovni“ z následující formulace o úrokových sazbách „základní úrokové sazby ECB zůstanou na současné nebo nižší úrovni“, čímž by mohla jemně naznačit, že její další kroky budou spíše ve směru utahování měnové politiky.
O tom, že se vyplatí pozorně číst tiskovou zprávu z měnově-politického zasedání, svědčí i fakt, že tam můžeme nalézt odpověď na jednu velmi často kladenou otázku - kdy konečně začne ECB zvyšovat své úrokové sazby. Odpověď zní - „základní úrokové sazby ECB zůstanou na současné nebo nižší úrovni po delší dobu a rozhodně za horizont čistých nákupů aktiv“. ECB momentálně nakupuje aktiva na měsíční bázi v objemu 80 mld. euro, přičemž od dubna plánuje nákupy snížit na 60 mld. euro a v tomto rozsahu pak pokračovat až do konce roku. ECB rovněž uvedla, že nehodlá QE šokově ukončit. To znamená, že po vzoru amerického Fedu přistoupí k tzv. taperingu - postupnému snižování objemu nakupovaných aktiv. Celý režim kvantitativního uvolňování by tak mohl být ukončen v polovině roku 2018 a první hike sazeb by mohl přijít na přelomu 2018/2019. Na co ECB čeká, když inflace je na cíli?Prezident ECB, Mario Draghi, pak neopomněl zdůraznit potřebu strukturálních reforem a poukázal na nutnost součinnosti měnové a fiskální politiky. Pokud je to tedy možné (rozuměj v souladu s fiskálními pravidly EU - Paktem stability a růstu), tak by vlády měly utrácet. Což byla výtka směřovaná především k Německu, jako nejsilnější ekonomice eurozóny, jež ale odmítá být solidární a zadlužovat se.
Na včerejším zasedání byla rovněž zveřejněna nová makroekonomická prognóza, v níž se můžeme dočíst o zlepšující se ekonomické situaci, na jejímž základě upravila ECB svůj výhled. V letech 2017 a 2018 očekává o desetinku rychlejší růst 1,8% a 1,7% oproti původním 1,7% a 1,6%. Také pozměnila inflační výhled. Pro letošek dokonce o 0,4 pb. na 1,7%, což se pozitivně projevilo na výnosech dluhopisů. V reakci na dobré zprávy pak mírně posílilo i euro.
Roman Sedmera
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz