Miloš Zeman oznámí, jestli bude kandidovat. Takhle 4 roky vládne

Prezidentem byl Miloš Zeman zvolen 26. ledna 2013. V prvním kole prezidentské volby se o úřad ucházelo devět kandidátů. Průzkumy favorizovaly Zemana a nezávislého kandidáta Jana Fischera. Ten překvapivě skončil na třetím místě.

Do druhého kola Zemana, který získal největší počet hlasů - 1 245 848, což představovalo 24,21 %, doprovodil překvapivě předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který měl o 41 tisíc hlasů méně. Ve druhém kole Zeman s přehledem vyhrál. Volilo jej 2 717 405 občanů. Získal o téměř půl milionu hlasů více než Schwarzenberg.

"Slibuji, že jako prezident zvolený přímou volbou občanů, se budou snažit být prezidentem všech občanů,“ pronesl po svém zvolení Miloš Zeman, který měl po jednom boku dceru Kateřinu a po druhém boku herečku Jiřinu Bohdalovou.    

Připomeňte si: Projev Miloše Zemana po zvolení:

Funkce se Miloš Zeman ujal 8. března 2013. Hned jeho první krok, podpis prezidentského slibu, se ale neobešel bez problémů. Zeman musel podepsat slib dvakrát. V tom prvním totiž byla hrubka. "Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepší vědomí a svědomí," stálo v dokumentu, ve kterém samozřejmě mělo být "podle svého nejlepšího vědomí a svědomí".        

Spor o jmenování profesorů a Rusnokova vláda

V květnu roku 2013 Miloš Zeman prohlásil, že odmítá jmenovat literárního historika Martina C. Putnu profesorem. Putna Zemana v minulosti kritizoval za jeho proruské aktivity, ale prezident toto nařčení odmítal. Nakonec jmenovací dekret podepsal, předat Putnovi jej ale odmítl a nový profesor obdržel dekret z rukou ministra školství Petra Fialy.

Nebylo to naposledy, kdy Zeman odmítl jmenovat některé navržené kandidáty. V květnu 2015 se postavil proti jmenování Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. S akademickou obcí vede Zeman spory prakticky celé volební období.

V roce 2013 odmítl pozvat 28. října na Pražský hrad rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka a rektora Jihočeské univerzity Libora Grubhoffera. První jmenovaný odmítl nechat Zemana hovořit na univerzitě v průběhu předvolební kampaně, Grubhoffer se zase zastal Putny. Spor se postupně vyhrocoval, v roce 2016 už odmítla na Hrad přijít většina rektorů.

Premiér Petr Nečas podal 17. června 2013 demisi. Ačkoliv dosavadní koalice požadovala, aby prezident pověřil sestavením nové vlády Miroslavu Němcovou, Zeman jmenoval premiérem svého bývalého ministra financí Jiřího Rusnoka.

Jeho vláda ve Sněmovně důvěru nezískala, pro hlasovalo jen 93 poslanců z řad ČSSD, KSČM a Věcí veřejných, proti se postavila stovka poslanců. Vláda následně podala demisi a Sněmovna rozhodla o svém rozpuštění, což vedlo k předčasným volbám, které vyhrála ČSSD před hnutím ANO.

Strana práv občanů Zemanovci, které byl Zeman čestným předsedou a která do voleb nasadila několik členů Rusnokovy vlády, ale ve volbách propadla a získala jen 1,5 % hlasů. Následná povolební schůzka prezidenta v Lánech se špičkami ČSSD ukončila ministerské ambice Michala Haška, Jeronýma Tejce, Zdeňka Škromacha a Jiřího Zimoly.

 

Zahraniční politika

Velké kontroverze budí zahraniční politika Miloše Zemana. Už během kampaně se netajil kladnějším vztahem k Rusku, než měl jeho soupeř z druhého kola prezidentské volby Karel Schwarzenberg. Za Zemanova prezidentství se ale výrazně změnily vztahy s Čínou.

V říjnu 2014 na státní návštěvě Číny Zeman prohlásil, že neuznává tibetskou exilovou vládu. To potvrdil také v roce 2016 svým podpisem pod prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů o územní celistvosti Číny, kterým česká politická reprezentace hasila oheň po setkání dalajlámy s ministrem kultury Danielem Hermanem.

V roce 2015 vzbudily kontroverze Zemanovy účasti na vojenských přehlídkách ku příležitosti 70. výročí konce druhé světové války. Za účast na moskevské přehlídce byl Zeman kritizován kvůli ruské agresi na Ukrajině. Nechyběl ani na přehlídce v Pekingu. V březnu 2016 jako první český prezident přivítal v Praze čínského prezidenta.

 

Čínský prezident přicestoval do Prahy vloni na Velikonoční pondělí, více v reportáži Televizních novin:

Před americkými prezidentskými volbami jako jeden z mála západoevropských politiků veřejně podporoval pozdějšího vítěze Donalda Trumpa, což mu vyneslo pozvánku do Bílého domu, kam měl za úřadování Baracka Obamy zavřené dveře.

Zeman se výrazně profiloval v otázce islámského  fundamentalismu a hrozby takzvaného Islámského státu. Často veřejně volal po zničení Islámského státu a kritizoval Evropskou unii za nezvládání migrační krize, která Evropu naplno zasáhla v roce 2015. Díky tomu získal zpět podporu občanů, která mu výrazně klesla kvůli vulgárním výrokům ve vysílání Českého rozhlasu v listopadu 2014.

Během migrační krize se Zeman stal nejpopulárnějším českým politikem. Na popularitě mu přidávají také časté návštěvy českých krajů, na které prezidentská kolona pravidelně vyráží.

Po nástupu do funkce ratifikoval Zeman dodatek k Lisabonské smlouvě a vyvěsil na Hradě vlajku Evropské unie, což jeho předchůdce Václav Klaus odmítal. Podporoval také co nejčasnější přijetí společné evropské měny v Česku. Postupně se ovšem pouští stále častěji do kritiky Evropské unie, především v souvislosti s nezvládáním migrační krize.

Kontroverzní spolupracovníci a vyznamenání

Během čtyř let ve funkci Miloš Zeman několikrát rozčílil své odpůrce. Ti mu vyčítali kupříkladu výběr spolupracovníků. Do funkce hradního kancléře vybral Vratislava Mynáře. Národní bezpečnostní úřad mu ale odmítl vydat bezpečnostní prověrku, kterou k výkonu své funkce potřebuje. Zeman přes odmítavé stanovisko NBÚ zatím Mynáře neodvolal.

Za kontroverzního je považován také Zemanův blízký poradce Martin Nejedlý, který je napojený na ruské finanční skupiny. Coby tiskového mluvčího si Zeman vybral bývalého redaktora deníků Právo a Haló novin Jiřího Ovčáčka. Ten především prostřednictvím sociálních sítí útočí na všechny odpůrce prezidenta a nešetří asi ústavní činitele včetně premiéra Sobotky.

Na svůj úřad musel ze Zemanovi blízkých lidí rezignovat jen šéf hradního protokolu Jindřich Forejt, kterého Zeman podědil ještě po Václavu Klausovi. Ačkoliv Forejt údajně rezignoval z osobních a zdravotních důvodů, na internetu se objevilo choulostivé video údajně zachycující Forejta při konzumaci drog.

Kritiku Zeman schytal každý rok také za výběr osobností vyznamenaných 28. října. Mezi oceněnými se totiž každý rok objevují lidé, kteří Zemanovi vyjádřili podporu během kampaně, nebo patří do okruhu jeho blízkých přátel.

Vyznamenání tak dostali kupříkladu herečka Jiřina Bohdalová, bývalý šéf JZD Slušovice František Čuba, ministr průmyslu a obchodu v Zemanově vládě Miroslav Grégr, zpěvačka Lucie Bílá, režiséři Filip Renč a Robert Sedláček, František Ringo Čech nebo zpěvák Daniel Hůlka.

Nejvíce kritiky se na prezidenta ale sneslo za neudělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu. Tomu měl vyznamenání přislíbit šéf protokolu Jindřich Forejt a Bradyho měl pozvat do Prahy. Nakonec ale prezident rozhodl, že Brady vyznamenání nedostane. Podle kritiků údajně proto, že se jeho synovec, ministr kultury Daniel Herman, sešel s dalajlámou.

 

Protesty proti prezidentovi

Právě kauza Brady vyvolala obří vlnu protestů proti hlavě státu. Oficiální oslavy 28. října na Pražském hradě bojkotovala celá řada politiků a osobností. Naopak tisíce lidí se sešly na zaplněném Staroměstském náměstí, kde si Brady během protestní akce proti chování prezidenta převzal jiná vyznamenání.

Velké protesty proti Zemanovi zažilo Česko také v roce 2014. Pár dní před 17. listopadem během programu Českého rozhlasu Hovory z Lán uvedl v živém vysílání prezident několik vulgárních slov, kupříkladu na adresu ruské skupiny Pussy Riots.

Na Národní třídě pak 17. listopadu vystavili Zemanovi tisíce lidí červenou kartu. Na Albertově prezidenta vypískali a na pódium, kde kromě Zemana stáli další prezidenti středoevropských států, létala vajíčka.

Na státní svátek 17. listopadu budil Zeman pozornost i v dalších letech. V roce 2015 si Albertov zabrali jeho příznivci a Zeman vystoupil na jednom pódiu s kontroverzním šéfem Bloku proti Islámu Martinem Konvičkou. Studenti na svátek studentů ale na Albertov nesměli.

Vloni se Zeman oslav 17. listopadu vůbec neúčastnil. Spory jeho příznivců a odpůrců ale rozháněli těžkooděnci.    

Kauza klenoty a spor o Peroutku

V okamžik, na který by nejraději zapomněl, se změnilo vystavování korunovačních klenotů u příležitosti výročí porážky nacismu v roce 2013. Miloš Zeman totiž nad symboly české státnosti vrávoral. Sneslo se na něj obvinění, že byl silně opilý. Zvlášť, když o den dříve navštívil Zeman ruskou ambasádu, kde probíhaly oslavy konce 2. světové války.

Hrad nařčení z opilosti prezidenta důrazně odmítal. Podle oficiálního prohlášení Hradu Zeman trpěl "lehkou virózou". To ale rozporovali další klíčníci, kteří komoru s korunovačními klenoty odemykali. Podle někdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové byl alkohol ze Zemana cítit.

Na konferenci u příležitosti 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi přednesl ve Spojených státech Miloš Zeman projev, ve kterém mluvil o fascinaci intelektuálů zrůdným nacistickým učením. Prohlásil při tom, že v časopisu Přítomnost viděl předválečný článek českého spisovatele Ferdinanda Peroutky, v němž Peroutka napsal, že "Hitler je gentleman".

 

Připomeňte si kauzu Peroutka:

Proti prezidentovu nařčení se ohrazovali literární a mediální historikové. Výrok se nelíbil také zástupcům rodiny Ferdinanda Peroutky. Jeho vnučka Terezie Kaslová požadovala po Kanceláři prezidenta omluvu. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček se pustil do prohledávání historických vydání časopisu Přítomnost, citovaný článek ale nenašel.

Prezident se omluvil za to, že se článek nepodařilo najít, trval ale na tom, že existuje. Vnučka Peroutky tak podala na Českou republiku žalobu. Soud dal vnučce částečně za pravdu a Kanceláři prezidenta nařídil, aby se Kaslové omluvila. O odložení vykonatelnosti rozhodnutí soudu rozhodl Nejvyšší soud a Kaslová se omluvy dočká až v případě, že Nejvyšší soud nevyhoví dovolání Kanceláře prezidenta.

V posledních týdnech naštval Miloš Zeman své příznivce výrokem, že by měly být obnoveny poplatky za pobyt v nemocnici. "Stovka za den v nemocnici vás nezabije," prohlásil směrem k občanům Zeman na návštěvě Královéhradeckého kraje.