Galileo je prý lepší než GPS, přestože má problémy

Evropská unie provozuje družicovou navigaci, kterou nyní můžeme používat všichni. Systém Galileo prý plní svoji funkci dobře, přestože musel postupně odstavit 9 atomových hodin, které jinak slouží pro přesné měření času.

Řidiči a majitelé mobilních telefonů běžně používají GPS, neboli globální polohový systém, provozovaný Letectvem USA. Vlastní verzi celosvětové satelitní navigace má také Rusko, pod zkratkou GLONASS. Na obdobném globálním systému pracuje rovněž Čína, pod značkou Beidou. Evropská unie prostřednictvím svojí European Global  Navigation Satellite System Agency (GSA), která má centrálu v Praze, rozvíjí vlastní celosvětovou navigaci Galileo.

“Spojené státy, Rusko i Čína vyvinuly vojenské družicové systémy, které jsou pod armádní kontrolou. Samozřejmě poskytují také civilní služby, které ovšem mohou být vypnuty, anebo učiněny méně přesnými, například kvůli konfliktu,” píše evropská satelitní agentura. “Naše každodenní životy jsou nyní natolik závislé na satelitní navigaci, že by případné přerušení velmi prodražilo obchod, bankovnictví, dopravu nebo komunikaci,” pokračuje agentura.

Lepší orientace ve městech i přesnější finanční transakce

Galileo má obyvatelům Evropské unie zajistit jednak nezávislost, ale také lepší služby a ekonomický růst. Obhájci místního navigačního systému tvrdí, že je několikrát přesnější než americký konkurent: Zatímco GPS lokalizuje “pouze” správnou ulici s přesností přibližně 10 metrů, Galileo údajně navíc rozpozná, na jaké straně ulice zrovna jste, s přesností 1 metru. Oba systémy se ovšem mohou vzájemně doplňovat, abychom dostávali přesnější výsledky, měli lepší signál (například ve městech mezi vysokými budovami) a širší pokrytí.

Novinku můžeme ihned sami zadarmo používat, pokud máme mobilní telefon nebo automobilovou navigaci, která obsahuje kompatibilní čip. Evropská komise plánuje, že nejpozději od roku 2018 bude geolokační systém Galileo součástí každého nového vozidla, prodávaného na území členských států.

Díky nové navigaci prý například snadněji přivoláme záchranu v případě nouze, bezpečněji dojedeme do cíle hromadnou dopravou, lépe využijeme chytré energetické cítě, přesněji nastavíme peněžní transakce, větší prostor pro inovace dostanou technologické firmy apod.

Místo čtyř atomových hodin některým satelitům zůstaly dvoje

Navigační systém musí správně určovat místo, ale také čas. Vzhledem k mezinárodní konkurenci a svižnému technickému vývoji hrají roli miliardtiny sekund. Pro téměř dokonalé měření času stačí jedny atomové hodiny, ale hranici perfekcionismu lze stále ještě posunovat. Evropský navigační systém proto v současnosti zahrnuje 18 satelitů, přičemž každý nese rovnou 4 atomové hodiny: 2 rubidiové a 2 vodíkové, přičemž hlavně posledně jmenovaný typ má zaručovat výjimečnou přesnost navigace.

Bohužel devět atomových hodin začalo postupně vykazovat chybné “anomálie” v měření: 3 rubidiové a 6 vodíkových. Na každém satelitu zůstává minimálně dvojice funkčních přístrojů, což bohatě postačuje pro normální provoz. Zodpovědné agentury ovšem nyní stojí před dilematem, zda nejdříve “polámané” atomové hodiny spravit a teprve potom doplnit navigační systém dalšími satelity, kterých má být do roku 2020 celkem 30. Anebo zda naopak nejprve zkompletovat soustavu družic a teprve potom řešit dílčí problémy.

Petr Woff