Japonci mají velký problém: Příliš mnoho pracují

Americký trh práce před několika okamžiky ukázal v podobě týdenních žádostí o podpory další z čísel, lepších proti očekáváním. Trh práce je zásadní také při diskusích o tom, jak oživit japonskou ekonomiku. Znovu a znovu se zde vrací několik základních témat a mezi ně rozhodně patří produktivita práce, stárnutí populace i rovnost pohlaví. Nyní se japonská vláda snaží vyřešit všechno jedním tahem tím, že se zaměří na klíčový rys japonské korporátní kultury – velmi dlouhou pracovní dobu, píše ekonom Noah Smith.

Japonsko je pracovní etikou legendární, i když z oficiálních čísel toho moc nevyčteme. Počet odpracovaných hodin se totiž postupně blíží číslům běžným třeba v USA. Podle mého názoru ale tato čísla neodrážejí realitu, protože podle různých průzkumů počet neplacených přesčasových hodin odpracovaných zaměstnanci v Japonsku obrovský.

Dlouhá pracovní doba sebou nese řadu negativ včetně psychických problémů, stresu a problémů zdravotních. Může být také příčinou zmíněné nízké produktivity. Některé studie totiž ukazují, že pokud lidé pracují týdně víc než 60 hodin, jejich produktivita může znatelně klesat. Jestliže tedy v práci trávíte veškerý možný čas, možná přesvědčíte svého nadřízeného o tom, že jste výborný zaměstnanec, ale čistý přínos může být negativní.

Nejvážnější je ale dopad takového životního stylu na rodinu. V Japonsku už dávno neexistuje tradice, podle které celá rodina večeří dohromady. Řada zaměstnanců a zejména mužů se totiž dostane domů až pozdě večer. Ženy si tak musí vybrat, zda se budou věnovat kariéře či zda budou pečovat o děti. Takový stav přispívá k nízké porodnosti a stárnutí celé populace. Starost o děti také ženám většinou znemožňuje trávit v zaměstnání dlouhé hodiny přesčas a jejich kariérní postup tím často trpí.

Extrémně dlouhá pracovní doba tak poškozuje ekonomiku, zdraví lidí a rodiny, její přínosy jsou přitom omezené. Japonská vláda si je tohoto problému vědoma a snaží se jej řešit. Podle připravovaných pravidel by měla být pracovní doba omezena, otázkou ovšem je, zda bude toto nařízení dodržováno. Podle plánu by měli do společností chodit inspektoři a budou kontrolovat, zda se již v budovách nesvítí. V zemích jako USA by taková politika byla nemyslitelná, ovšem v Japonsku to je možná jediný způsob, jak změnit uvažování staré školy manažerů.

Další možností je větší využití práce doma. Ta bývala v Japonsku velmi omezená, nyní ale asi třetina firem tvrdí, že tento model používá. Podobné reformy by přinesly dvojí pozitivní efekt. Donutily by konzervativní japonské manažery, aby změnili své uvažování. Musí najít způsob, jak přimět zaměstnance k chytřejší práci a ne k dalším a dalším hodinám stráveným v zaměstnání. Změny pak prospějí i japonským rodinám, protože rodiče budou moci trávit více času s dětmi. To by se následně mělo projevit na míře porodnosti a postavení žen ve společnosti.

Autor: Noah Smith

(Zdroj: Bloomberg)