Britského velvyslance při EU naštvala vláda a odchází, nahradí ho jiný kariérní diplomat

Novým velvyslancem Spojeného království v Bruselu se stane Sir Tim Barrow, kariérní diplomat a bývalý velvyslanec Jejího veličenstva v Rusku. K jeho jmenování vedla nečekaná rezignace Sira Ivana Rogerse, který vedl britskou misi při Evropské unii od roku 2013 a jenž s ostrou kritikou vlády Mayové nyní post opouští.

Deník Financial Times vyhodnotil jmenování kariérního diplomata jako signál, že britská premiérka Theresa Mayová stále důvěřuje státním úředníkům. Mezi politickým vedením země a diplomaty, kteří se brexitu obávají a nesdílejí optimismu některých ministrů, to totiž poslední dobou skřípe. Barrow nepojede na misi do Bruselu poprvé a roli uvítal. Na svém Twitterovém účtu vyjádřil potěšení nad jeho jmenování i britský ministr zahraničí Boris Johnson, jedna z hlavních postav kampaně pro brexit. Právě pro podporovatele odchodu Británie z EU je Barrows daleko přijatelnějším velvyslancem, než byl končící a vždy skeptický Rogers.

Fantastic to have Tim Barrow as new UK Representative to EU. A brilliant and highly respected diplomat who will get the best deal for the UK

— Boris Johnson (@BorisJohnson) January 4, 2017

Odcházející velvyslanec se s postem nerozloučil bez kontroverze. V dopise svým podřízeným, který unikl médiím, se kromě popřání šťastného nového roku ostře pustil do politického vedení země. Britskou vládu obvinil z toho, že doposud nedokázala stanovit, jakých cílů by se měli diplomaté při vyjednávání s EU pokusit dosáhnout. Také poukázal na to, že EU má daleko větší vyjednávací zkušenosti, než Londýn, a že vláda svým váháním ohledně cílů ještě zhoršuje už tak špatnou výchozí vyjednávací pozici Británie.

Ostrý dopis na rozloučenou

Rogers se v dopise (v celém znění přístupný na webu BBC) mimo jiné pokusil i rozptýlit vizi, že volný obchod může „jen tak nastat“, pokud se vláda do ničeho nebude míchat – naopak upozorňuje, že po tzv. „tvrdém brexitu“ (který by kompletně zpřetrhal ekonomické vazby Británie s EU ale i jinými státy, s nimiž má EU dohody) by musel Londýn začít tvrdě vyjednávat o přístupu na cizí trhy. Jednostranné snížení cel, ze kterého ostrovní království profitovalo třeba v 19. století, když Británie vedla průmyslovou revoluci, by bylo v dnešním prostředí naivní.

Na závěr Rogers ve svém rozloučení vyzval diplomaty, aby nikdy neměli strach říkat politickému vedení země i nepříjemné věci, které vláda ve Whitehallu nechce slyšet. Právě tento výrok nejvíce rozvášnil zastánce brexitu, kteří rezignaci označili za přehnaně ostentativní, i když odchod z jejich pohledu euroskeptického diplomata přijali. Už dříve se o rozruch postarala uniklá depeše premiérce Mayové o tom, že vyjednávání o obchodní dohodě mezi EU a Británií může v nejhorším případě zabrat několik let.

Jak podotýká list Financial Times, Rogers měl pro svou roli výjimečný životopis: pracoval pro ministerstvo financí, pro premiéra v Downing Street, sloužil i u Evropské komise a v londýnské City pracoval pro investiční banku.