Obchod s Čínou může dlouhodobě poškozovat americkou ekonomiku

Ekonomové David Autor, David Dorn a Gordon Hanson zveřejnili na počátku roku 2016 studii, ve které se zabývali náklady spojenými s globálním obchodem. V ní tvrdili, že obchod s Čínou stojí americkou ekonomiku miliony pracovních míst ve výrobním sektoru. Nová pracovní místa v jiných odvětvích ale navzdory tvrzení zastánců mezinárodního obchodu vytvořena nebyla.

Hlavním argumentem pro podporu mezinárodního obchodu přitom bylo vždy tvrzení, že se díky němu zvyšuje bohatství všech, protože zboží a služby jsou produkovány efektivněji. Pokud se tedy Čína zaměřuje na odvětví, která využívají velké množství pracovní síly, Spojené státy se měly orientovat na inovace a zboží s vyšší přidanou hodnotou.

Před několika dny zveřejnili zmínění ekonomové další studii, která se zaměřuje právě na vztah mezi inovacemi v americké ekonomice a obchodem s Čínou. Předpokládaný vztah ale nalezen nebyl. Zdá se naopak, že funguje opačný mechanismus: Americké společnosti, které čelí konkurenci ze strany čínských firem, jsou postupem času méně inovativní. Ukazuje na to analýza dat z období 1991–2007, kdy se z Číny stala světová výrobní velmoc. A tato data ukazují, že konkurence ze strany čínských firem vede u amerických firem ke zhoršování schopnosti generovat tržby, tvořit nová pracovní místa a investovat do nových technologií.

Intenzivnější konkurence ze strany zahraničních firem tedy nemusí vést k vyšší inovativnosti domácích společností. Tato konkurence může v některých případech nutit domácí firmy k inovacím, které jim slouží jako obrana proti tlaku ze zahraničí. Ovšem intenzivnější konkurence může také negativně ovlivnit ziskovost domácích společností a následně snížit jejich schopnost investovat do výzkumu a vývoje. Podle některých jiných studií je vztah mezi mírou konkurence ze zahraničí a inovacemi následující: Jestliže je konkurenční tlak velmi slabý, domácí firmy se s inovacemi neobtěžují. Pozitivní není ale ani druhý extrém, protože příliš intenzivní konkurence domácím firmám neumožňuje vydat se cestou inovací a investic do výzkumu a vývoje.

Některé studie tvrdí, že evropským firmám a jejich inovacím konkurence ze strany čínských společností pomohla. Naopak kanadským firmám uškodila. Příčinou může být právě popsaný vztah ve tvaru U: V USA a Kanadě byla konkurence ještě před růstem významu Číny intenzivní a obchod s Čínou už posunul americké firmy do stavu, kdy nebyly schopny reagovat na intenzivnější konkurenci vyšším množstvím inovací. V Evropě k tomu díky předchozí nižší míře konkurence nedošlo a obchod s Čínou evropským společnostem pomohl k větší inovativnosti.

Zmíněné analýzy každopádně ukazují, že ekonomové sice věří v dlouhodobý přínos mezinárodního obchodu, tyto přínosy ale nejsou ani zdaleka zaručené. Pokud další konkurence poškodí schopnost investovat, výsledkem může být méně inovací. A právě na nich dlouhodobý růst závisí nejvíce.

Autorem je Walter Frick

Zdroj: HBR