ČR nesouhlasí s návrhem na úsporu energie v EU o 30 procent

Česká republika patří mezi několik států Evropské unie, kterým se nelíbí nedávný návrh Evropské komise na stanovení závazného celoevropského cíle snížit do roku 2030 spotřebu energie o 30 procent. Po dnešním jednání ministrů odpovědných za energetiku to ČTK řekla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská.

Komise před týdnem představila svou představu rozsáhlých reforem evropské energetiky po roce 2020. Starší cíl dosáhnout zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v EU na 27 procent nechala beze změny, z 27 na 30 procent ale zvýšila cíl týkající se úspor.

Místopředseda komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič ale upozornil, že většina zemí návrh naopak vítá. „My jsme si modelovali 27 procent, 30, 33, 37 a dokonce 40 procent. A nejdůležitější bylo najít nákladově nejefektivnější způsob. Jednoznačně nám vyplynulo – i vzhledem k technologickému rozvoji z poslední doby – že těch 30 je optimální hranice,“ řekl ČTK Šefčovič. Úspory 40 procent k roku 2030 po komisi žádal ve svém stanovisku Evropský parlament.

Podle názoru Prahy ale chybějí důkazy, proč by se měl měnit těžce nalezený kompromis z roku 2014. „Upozorňovali jsme na celkovou nákladovou efektivitu daného opatření a konkurenceschopnost průmyslu,“ poznamenala Kovačovská. Každé opatření – ať se týká úspor či obnovitelných zdrojů – by mělo podle názoru České republiky odrážet konkrétní podmínky v té které členské zemi a její ekonomickou sílu.

Kovačovská tak reprodukovala názor Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který nedávno vyzval vládu, aby odmítla ambiciózní plány Bruselu v oblasti nízkouhlíkové energetiky a mobility, která by se mohla týkat mnoha obyvatel a mít značný dopad na domácí průmysl a tím i ekonomiku. Na listopadovém jednání výboru Kovačovská uvedla, že pokud se vláda zaváže do roku 2050 ke snížení emisí tak, jak se o tom teď mluví, znamená to v budoucnu totálně bezemisní energetiku. „Nechci, aby Česká republika dopadla jako Holandsko, které je žalováni neziskovými organizacemi za to, že nedodržuje vlastní přísné limity, které se zdály nereálnými už v době jejich přijetí,“ dodala Lenka Kovačovská z MPO. Více jsme o postoji poslanců psali v textu Antifosilní zákon za této vlády nebude.

Také další státy dnes podle Kovačovské uváděly, že ačkoliv není správné bránit jednotlivým zemím jít dobrovolně nad rámec společných závazků, bylo by dobré původní kompromis neměnit.

Nizozemsko či Velká Británie podle ní také upozorňovaly na „plíživé promítání“ závazných cílů do státní úrovně. „To je jedna z věcí, která by mohla zásadním způsobem omezit suverenitu členských států,“ řekla náměstkyně. Polsko a některé další státy se obávají, že by komise mohla přes stanovení limitů či omezování možností státní podpory začít narušovat jejich právo svobodně si určit takzvaný „energetický mix“, tedy zdroje, z nichž energii vyrábějí.

„My naopak předpokládali, že Evropská komise využije kompetencí, které má k dosažení jednotného, liberalizovaného vnitřního trhu s elektrickou energií bez dotací. Tam je ambice komise mnohem menší,“ upozornila Kovačovská.

„Všechny části reformy jsou na stole. Je třeba si vyhrnout rukávy a začít velmi intenzivně jednat s europarlamentem, už příští rok,“ řekl novinářům Šefčovič. Z jeho pohledu je nejcitlivější otázka v některých zemích státem regulovaných cen či míry možných politických zásahů třeba do stanovování cen na trhu.

O rozsáhlém souboru návrhů bude nyní dál vyjednávat nastupující maltské předsednictví unie. Diplomaté přitom očekávají, že věc se posune ještě dál, tedy do druhé poloviny příštího roku, kdy bude předsednickou zemí Estonsko.

–čtk–, –chl–