OECD: Daňové zatížení je největší od roku 1965

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj varuje, že daňové zatížení v členských zemích OECD je největší za posledních 50 let. Nejvyšší daně se platí v Dánsku, nejnižší v Mexiku.

Podle šetření Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pokračoval v minulém roce trend zvyšování daňového zatížení. V roce 2015 dosahovaly daňové příjmy v poměru k HDP v rámci OECD v průměru 34,3 procenta, což je oproti roku 2014 zvýšení o jednu desetinu procentního bodu. Daně v členských zemích OECD jsou tak nejvyšší od roku 1965, kdy bylo daňové zatížení zjišťováno poprvé.

Daně vzrostly ve 25 z 32 členských zemích OECD, zatímco ve zbývajících sedmi zemích daňová zátěž klesla. U nepřímých daní byla největším zdrojem příjmů veřejných rozpočtů daň z přidané hodnoty. I tato daň je nejvyšší v historii OECD, když se podílí necelými sedmi procenty na HDP. Z celkových daňových příjmů tvoří už více než jednu pětinu. Ještě v roce 2012 byly obě hodnoty týkající se DPH o dvě desetiny procentního bodu nižší. Podíl DPH na hrubém domácím produktu vzrostl ve 22 zemích a jen v pěti z nich je nižší než v roce 2012.

Roste zdanění práce

Data rovněž ukazují, že se mění daňová struktura směrem ke zdanění práce a spotřebním daním. Složená daňová kvóta, tedy daně z příjmů, příspěvky do sociálního a zdravotního systému, byly v minulém roce nejvyšší za posledních 50 let. Když k tomu přičteme ještě DPH, pak celková výše těchto daní dosáhla v průměru v rámci zemí OECD 24,3 procent jejich hrubého domácího produktu.

Podíl osobních příjmových daní minimálně od finanční krize roste, zatímco daně z příjmů právnických osob jsou stále ještě pod úrovní roku 2007. Osobní daně z příjmů se na celkovém daňovém výnosu podílely 24 procenty, v roce 2007 to bylo 23,7 %. Daně ze zisků korporací netvořily v minulém roce ani 9 procent z celkových daňových příjmů, ale před 9 lety do veřejných rozpočtů přispívaly více než 11 procenty.

Dramaticky také narostl význam příspěvků na sociální pojištění. V předkrizovém roce 2007 byl jejich podíl na veřejných příjmech 24,7 procenta, ale v roce minulém už 26,2 procenta. Je dlužno dodat, že nejvyšší byla tato hodnota v roce 2009, a to 26,8 procent.

Nejrychleji daně rostou v Mexiku a Turecku

K nejvyššímu nárůstu daňové zátěže v uplynulém roce došlo v Mexiku a Turecku. Významné zvýšení daní OECD zaznamenala také v Estonsku, Řecku, Maďarsku a na Slovensku. Na druhé straně nejvíce daně klesly v Irsku, Dánsku, Lucembursku a na Islandu. Irský pokles v minulém roce byl způsoben výjimečně vysokým přírůstkem HDP v minulém roce, za kterým stojí kapitálový přesun několika nadnárodních korporací právě do Irska.

Za povšimnutí stojí také vývoj daňového zatížení v delším časovém horizontu z hlediska jednotlivých zemí. V Norsku například mezi lety 2007 a 2015 klesla daňová zátěž o 4 procentní body, zatímco v Řecku ve stejném období daně naopak o 5,6 procentních bodů stouply.

Nejvíce ze zemí OECD je daněmi zatíženo Dánsko. Tamní podíl příjmů veřejných rozpočtů na HDP dosahuje 46,6 procent. Za Dánskem je s 45,5 procenty Francie a se 44,8 procenty Belgie. Nad průměrem OECD se ještě nacházejí Finsko, Rakousko, Itálie, Švédsko, Maďarsko, Norsko, Nizozemí, Island, Lucembursko, Německo, Řecko, Slovinsko a Portugalsko. Naopak nejnižší daně platí v Mexiku (17,4 %), Chile (20,7 %) a Irsku (23,6 %). Spojené státy mají páté nejnižší daně – Američané pracují na stát přibližně čtvrt roku.

Podprůměrné Česko

Česká republika patří se svou daňovou zátěží ve výši 33,5 procenta HDP v roce 2015 k podprůměrným zemím. Předloni však byly české daně ještě o něco nižší, jen 33,1 % vůči hrubému domácímu produktu. Stojí za tím především poměrně rychlý hospodářský růst v letech 2014 a 2015. Naopak nejvyšší daňové zatížení Česko v tomto století zažívalo v letech 2003 až 2005, kdy dosáhlo v průměru více než 34,5 procenta.

Ve struktuře daňových příjmů se Česká republika zcela vymyká z obecného obrázku OECD. Celých 44 procent činí příjmy ze sociálního pojištění, ale průměr OECD je v tomto typu příjmů jen 26 procent. Příjmy z DPH jsou srovnatelné s průměrem OECD, podobně jako u daní ze zisků korporací, ale příjmy z osobních daní jsou ani ne poloviční. Příjmy z majetkových daní činí jen 1 procento z celkových daňových výnosů, průměr OECD dosahuje 6 procent.

-usi-