Pokud mají trhy zůstat optimistické, Trump musí zapomenout na své sliby

Jádrem nejistoty týkající se politiky Donalda Trumpa je jeho postoj k mezinárodnímu obchodu a ochranářským opatřením. Během volební kampaně učinil několik poměrně šokujících slibů a pokud by je skutečně začal naplňovat, pravděpodobnost globální obchodní války by prudce vzrostla. Ve svém prvním povolebním videu Trump potvrdil, že Spojené státy vystoupí z TPP. Toto transpacifické partnerství přitom mělo představovat vrchol amerických snah o politické a ekonomické přesměrování směrem k Asii. Čína toho bezesporu využije k posílení své vlastní pozice v regionu. Pro Spojené státy to ale není ani tak krok zpět, jako nevyužitá šance.

Druhým významným tématem je jmenování Wilbura Rosse ministrem obchodu. Jde o podnikatele a zdá se, že patří do „nabídkové“ strany republikánských ekonomů. Trhy by jej určitě preferovaly před lidmi jako Peter Navarro, kteří jsou ve vztahu k obchodu s Čínou jednoznačnými jestřáby. Ross se sice domnívá, že Spojené státy by měly být v obchodních jednáních mnohem asertivnější, ovšem o dramatických změnách nehovoří. Navíc uvedl, že „žádné obchodní války nebudou“.

Pokud bude Rossův přístup v politice nového amerického prezidenta dominovat, směr globalizace se v následujících letech nijak významně nezmění a globálním trhům se hodně uleví. Bude tomu ale tak? Pro Trumpa byla ve volbách klíčová podpora ze států, na které globalizace doléhá negativně. Nový prezident tak bude ve velkém pokušení nějak je za to odměnit tím, že potrestá země jako Čína nebo Mexiko. K nějakým krokům tedy určitě dojde, nevíme ale, jak dramatické nakonec budou.

Trump může pouze pokračovat v Obamových snahách o zamezení obchodních praktik, které nejsou férové. Příkladem jsou hlasité stížnosti na čínské ocelárny či výrobce pneumatik. Ale mohou také přijít agresivní kroky mimo rámec WTO, které budou využívat obchodní moci Spojených států k tomu, aby se jim dostalo jednostranných výhod. Ani pak by ale pravděpodobně nedošlo ke zhroucení globálního obchodu, i když zejména Čína by zřejmě reagovala negativně.

Trump ale také hrozil, že Čínu zařadí mezi země, které manipulují se svou měnou a uvalí na její zboží 45% tarif. K tomu chtěl uvalit 35% clo na dovozy automobilů Ford z Mexika. Možná šlo jen o prázdné hrozby, ale situace by nakonec mohla skutečně eskalovat. Během vlády prezidenta Reagana byl vyvíjen velký tlak na Japonsko a to pak samo „dobrovolně“ omezilo vývozy aut do USA. Globální obchodní struktury to ustály, ale trhy by na podobný vývoj reagovaly bezpochyby negativně. Už proto, že Čína je pro USA mnohem vážnějším protivníkem, než bylo Japonsko.

Pro tvrzení, že Čína manipuluje se svou měnou, neexistuje žádný reálný důkaz. Zdá se spíše, že její měna je příliš tvrdá. Pokud by však Trumpova vláda postupovala agresivně, označila Čínu za manipulátory a začala na dovozy z této země uplatňovat vysoká cla, mohla by se začít roztáčet nepěkná spirála, která by současný optimismus trhů rychle otočila.

Autorem je investor a ekonom Gavyn Davies.

Zdroj: Financial Times