Končí býčí trh?

Světové akcie se pohybují kolem svých ročních vrcholů, ty americké dokonce posouvají svá historická maxima. Investoři se ptají, zda po dlouhodobém býčím trendu a amerických prezidentských volbách není čas na prodej. Má ale smysl něco podobného vůbec řešit?

Má to logiku - investoři po jednom z nejdelších růstů cen akcií v historii již nějakou dobu očekávají, že dojde k obratu trendu. Prezidentské volby v USA (by) mohly být podobným spouštěčem, zejména když ani po nich nikdo neví, co vlastně nový prezident bude pro trhy znamenat. Když se k tomu přidají vzpomínky na poslední medvědí trhy, při nichž například americké akcie ztratily až polovinu své hodnoty, není se co divit, že jsou někteří investoři nervózní.

Mimochodem, zatím se po prezidentských volbách radují býci. V pondělí 21. listopadu se index S&P 500 přidal k Dow a Nasdaq Composite a posunul své absolutní i zavírací maximum. Ale zpět k obavám části trhu - pohled do historie jim příliš velkou váhu nepřičítá. Historická maxima totiž nejsou na akciovém trhu až tak výjimečná, konkrétně asi 7 % všech obchodních dnů zahrnuje historické rekordy. Ano, mohou za to dlouhé býčí trhy, kdy se maxima posouvají třeba i denně, ale i tak je to zajímavé zjištění.

Jak již bylo naznačeno, výskyt rekordů není rovnoměrný. V některých dekádách, například v 90. letech (díky nafukování technologické bubliny), jich bylo více, jindy méně. Mezi roky 1973 a 1980 na trhu nenastalo nové historické maximum, podobně jako mezi roky 2000 a 2007, protože burzy se v té době vzpamatovávaly z hlubokých propadů.

Ještě zajímavější je pohled na to, jak se trhům dařilo po dosažení historických maxim.Následné tříleté i pětileté výnosy jsou vlastně podobné jako dlouhodobé průměry. Ve většině případů se po historickém maximu trhy pohybovaly dále vzhůru. Je to logické, akciové trhy historicky dlouhodobě neznají jiný směr než "severní".

Na rekordy se lze samozřejmě podívat také "pesimisticky". Když je 7 % obchodních dnů s historickým maximem, znamená to, že v 93 % dnů trhy vlastně klesají, a proto to lze chápat tak, že v 90 % případů jsou investoři s vývojem na trzích vlastně nespokojení. I to dělá z burzy zajímavé a nesnesitelné prostředí zároveň.

Začátek každé korekce nebo medvědího trendu navíc začíná právě na maximu. Není se tedy co divit, že investoři po dosažení nových rekordů znervózní. Ne nadarmo se ale doporučuje na vrcholu prodávat, s tím totiž neuděláte chybu. Jak hluboký ale musí být pokles, aby mělo smysl nakoupit, to vlastně nemá smysl řešit. Po historickém maximu přece nakonec vždy přijdou další.

Pošle Fed akciového býka na jatka?

Již to není jen index Dow, historické rekordy minulý týden ve stejný den posunuly také S&P 500, Nasdaq Composite a Russell 2000. Naposledy se něco podobného stalo 31. prosince 1999. Optimismus investorů ze slibů nově zvoleného amerického prezidenta snad nemůže být větší, centrální bankéři ale tak nadšení nejsou a nabádají spíše k opatrnosti.