Nyní je na řadě Francie a prezidentka Le Penová

Není to tak dávno, co mnozí lidé vnímali možnost zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem jako vtip. Podobné to je nyní se zvolením ultrapravicové francouzské političky Marine Le Penové francouzskou prezidentkou. Pohraje si s námi ale osud i v tomto případě podobně, jako to učinil u amerických prezidentských voleb?

Americký a francouzský volební systém se od sebe výrazně odlišují, ve Francii musí kandidát na prezidenta získat alespoň 50 % hlasů. Přímé porovnávání těchto dvou zemí tak nedává velký smysl. Na druhou stranu je zřejmé, že síly, které pozvedly k moci Trumpa, jsou přítomny i ve Francii a mohou vést k tomu, že Le Penová nakonec příští rok v květnu zvítězí. Průzkumy nyní ukazují, že vyšší šance na vítězství má její středopravicový protivník Alain Juppé. Velkou neznámou ale zůstává otázka odchodu z EU, který Le Penová prosazuje, a její návrhy na drastické omezení imigrace.

Podle některých názorů nemůže Le Penová získat nadpoloviční podporu voličů, protože návrhy na odchod z Unie vyvolávají velké obavy u části populace, jako jsou důchodci, manažeři a lidé s vyšším vzděláním. Ti se obávají, že by vše skončilo Frexitem a následně prudkým oslabením nově zavedené francouzské měny. I ti nejvíce rozzlobení voliči budou skutečně přemýšlet dvakrát, než budou volit pro politiku, která by mohla výrazně snížit hodnotu jejich úspor či nemovitostí.

Je ale možné, že Le Penová ohledně svých myšlenek na exit přibrzdí. Prezidentské volby se navíc liší od předchozích voleb do Evropského parlamentu či jednotlivých francouzských regionů. V nich Národní fronta, v jejímž čele Le Penová stojí, nikdy nezískala více než 28% podporu voličů. V těchto volbách voliči stále volili hlavně stranu, ovšem v prezidentských volbách budou volit konkrétního člověka. Navíc je pravděpodobné, že jich k volbám půjde mnohem více a jak ukazuje Brexit a volby v USA, může to s kartami hodně zahýbat.

Juppé se v některých ohledech podobá Hillary Clintonové. I on je v politice aktivní už několik desetiletí a je spojován se středním proudem politiky. Brání globalizaci, věří v budoucnost EU a vazby s USA. I on je považován za „správného kandidáta pro správně uvažující lidi“. I on má větší podporu mezi voliči, kteří ale pro něj nejsou nijak nadšeni. Ani on nemá charisma a energii potřebnou na to, aby toto nadšení v davech vzbudil. V tom se liší od Trumpa i Le Penové.

Obecně se očekává, že pokud se ve finále voleb setká s Le Penovou, zvítězí poměrem 60 ku 40. Takový odhad je založen na primitivním předpokladu, že Le Penová je asi tak o 20 % méně toxická než její otec, který v roce 2002 získal podporu 20 % voličů. Jenže po amerických volbách se už možné vítězství této kandidátky nezdá být tak absurdní představou jako dříve. Naopak, zdá se stále pravděpodobnější.

Autorem je Nicholas Vinocur.

Zdroj: Politico