Financování veřejné infrastruktury formou PPP v ČR: Inspirujme se v Holandsku

Ačkoliv se v České republice nedaří připravovat a realizovat veřejně infrastrukturní projekty formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru (dále jen „PPP“), dosáhl tým Projektového financování ČSOB úspěchu na Slovensku, kde byly v tomto roce uzavřeny smlouvy o financování projektu D4/R7 (60 km dálniční/rychlostní komunikace, investiční výdaje cca 1 mld EUR). Ačkoliv se jednalo již o druhý slovenský PPP projekt, bylo znát, že se nejde po zcela ušlapané cestičce. V minulých letech jsme v rámci ČSOB a KBC podporovali několik zahraničních konsorcií ucházejících se o zakázky na PPP projekty vypsané centrální holandskou vládou, resp. jednou z jejich agentur. Holandsko patří, vedle průkopníků PPP, kterými jsou Velká Británie a Austrálie, k zemím jako je například Irsko, Francie, Německo nebo Španělsko, ve kterých je koncept PPP úspěšně a často používán. Holandsko začalo s PPP projekty v pozdních devadesátých letech a v současné době se může pochlubit sedmi PPP projekty v provozní fázi a deseti projekty ve fázi výstavby. Na sedm PPP projektů probíhá veřejná soutěž a na sedm projektů se veřejná soutěž připravuje. U dalších sedmi projektů se rozhoduje o způsobu zadání .

V čem se v oblasti PPP může ČR inspirovat v Holandsku?

V Holandsku je stabilní a objemově dostatečný zásobník PPP projektů (zejména silniční a vodní infrastruktura), což umožňuje subjektům působícím na trhu PPP investovat do rozšiřování svých kompetencí a tržní pozice. Konsorcia, která se o zakázky ucházejí, jsou složena z významných mezinárodních, ale i lokálních společností, které zpravidla mají společné dlouholeté zkušenosti s realizací PPP projektů v Holandsku a v zahraničí. Stejně tak i financující instituce mají s PPP projekty bohaté zkušenosti a často i pevné klientské vazby na konsorcia.

Zadávací dokumentace a koncesní smlouvy jsou vysoce standardizované a zadavatel v rámci soutěžního dialogu zpravidla připustí změny pouze v částech, které se specificky týkají konkrétního projektu. To však neznamená, že by nebyly reflektovány relevantní tržní trendy a nové zkušenosti, které povedou k jednoduššímu, rychlejšímu a transparentnějšímu zadávacímu řízení, což se promítne v nižších transakčních nákladech pro všechny zúčastněné strany. Podmínky financování zcela standardizovat nelze, zpravidla se však v úvodní fázi vychází z podmínek dohodnutých na obdobných transakcích (upravených dle specifik projektu), které se v rámci složitého vyjednávání konsorcia a finančních institucí upravují.

V Holandsku je pro použití PPP rozhodující dosažená přidaná hodnota pro daňové poplatníky, která je posuzovaná u každého projektu individuálně (průměrně 10-15%, více než 1.3 mld. EUR od roku 2016 ), nikoliv alternativní financování umožňující mimobilanční vykazování veřejného dluhu. Objemově se jedná o projekty s minimálními hodnotami 30 mil EUR (bytová výstavba) a 60 mil EUR (infrastrukturní projekty), tak aby bylo možné dosáhnout efektivních výnosů, které jsou vyšší než transakční náklady.

K PPP projektům zatím v tuzemsku vládne nedůvěra

V České republice, i vybraných Evropských zemích, které mají s PPP projekty negativní zkušenost, je veřejný názor na PPP projekty spíše negativní, ale právě Holandsko je příkladem země, která PPP projekty dlouhodobě a úspěšně realizuje, buduje pro své občany a firmy potřebnou infrastrukturu a šetří peníze daňových poplatníků.

Velmi bychom si přáli, aby obdobný systém zadávání infrastrukturních projektů fungoval i v České republice a bylo možné využít jeho nesporné výhody. Věříme, že inspirací by mohl být právě holandský přístup, který se prokazatelně osvědčil. Odborníci z Holandska jsou navíc otevření a sdílejí své znalosti a zkušenosti s ostatními zeměmi, které se snaží rozvinout koncept PPP. Příkladem může být například deklarace podpory holandské vlády a soukromé společnosti Rebel rozvoji PPP projektů na Ukrajině.

Autorem textu je: Pavel Štipák, Projektové financování ČSOB