Čeho si v budoucnu budou hledět centrální banky

Současný vývoj v řadě vyspělých ekonomik ukazuje, že pravděpodobně dojde ke změnám cílů centrálních bank. Vést by k nim měla zvýšená flexibilita trhu práce, vysoké zadlužení i záplava likvidity na globálních trzích. Jaké nové cíle by centrální banky mohly sledovat?

Pokud bude slábnout efekt Phillipsovy křivky a bude slábnout vazba mezi nezaměstnaností a nominálním růstem mezd, dojde k utlumení pohybu jádrové inflace během ekonomického cyklu. Následně tedy zeslábne konflikt, kterému centrální banky čelí, když se na jedné straně snaží o udržení cenové stability a na straně druhé o dosažení plné zaměstnanosti. Takový vývoj by tak mohl vést k tomu, že centrální banky začnou klást menší důraz na vývoj inflace a budou se více věnovat boji s nezaměstnaností.

Významnou roli by ve změně chování centrálních bank mohly hrát i vysoké dluhy. Centrální banka Japonska Bank of Japan už své cíle přehodnotila a její současný cíl je zaměřen na nízké dlouhodobé sazby (výnosy desetiletých vládních dluhopisů chce udržet na nule). Podle našeho názoru je ale taková politika kontraproduktivní a dokonce ani není udržitelná. Vede totiž k tomu, že centrální banka ztrácí kontrolu nad vývojem peněžní nabídky. Vedle toho pak snaha o stabilizaci nominálních sazeb zvyšuje volatilitu sazeb reálných a to ekonomice škodí.

V neposlední řadě mohou budoucí cíle centrálních bank odrážet vysokou volatilitu na trzích, které jsou pod vlivem záplavy likvidity. Tato vysoká volatilita ohrožuje stabilitu finančního systému a centrální banky mohou dospět k závěru, že právě udržení stability by mělo být jejich hlavním cílem. Celkově se tak domníváme, že centrální banky by se v budoucnu mohly posunout směrem k intenzivnějšímu boji s nezaměstnaností a nestabilitou ve finančním sektoru. Za nepravděpodobné ale považujeme zavedení cílů týkající se výše dlouhodobých sazeb.

Zvýšená volatilita globálního finančního systému je patrná z následujícího grafu. Ten zobrazuje vývoj objemu kapitálu proudícího do rozvíjejících se ekonomik či naopak směrem od nich:

Zdroj: Natixis