Víkendář - Proč jíme dražší a horší potraviny než na Západě?

Vlády v zemích střední Evropy už roky se znepokojením sledují, že v EU existuje dvojí přístup ke kvalitě potravin. Slovensko nyní předsedá EU a s tím rostou naděje, že bude změněna příslušná regulace a tento dvojí standard zmizí. Slováci jsou v této věci hlasitě podporováni Čechy a obě země požadují, aby bylo napraveno to, co podle nich představuje pokřivený trh s potravinami.

Výzkum ukazuje, že potraviny mohou být v České republice a Německu stejně zabalené, ovšem ve skutečnosti stejné nejsou. A verze, která se prodává v Praze, má často nižší kvalitu. Podle kritiků je tento stav založen na víře dodavatelů, že do střední Evropy mohou stále prodávat zboží nižší kvality. Potravinářské společnosti ale tvrdí, že zmíněné rozdíly odrážejí zejména specifika daného trhu. Olga Sehnalová, která je poslankyní Evropského parlamentu, k tomu říká: „Netvrdíme, že firmy nemohou své produkty upravovat tak, aby vyhovovaly spotřebiteli. Hovoříme tu ale o rozdílné kvalitě, která se týká základního složení potravin.“

Rozbití tohoto systému a dotlačení potravinářských firem k prodeji identických potravin by vyžadovalo změnu evropské legislativy a to není příjemná představa ani pro potravinářské odvětví, ani pro Evropskou komisi. Jeden ze zástupců České republiky k tomu řekl, že jeho zemi se v této věci dostalo tiché podpory, ovšem jen od méně významných členských zemí Unie. Dodal, že „pokud výrobky odpovídají požadavkům EU a informace o nich nejsou zavádějící, z právního hlediska jejich výrobcům nic nebrání v tom, aby na různých trzích prodávali jejich různé varianty“.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze provedla v roce 2015 výzkum, který byl zaměřen na rozdíl v potravinách prodávaných v České republice a Německu. Podle výsledků existují v některých případech skutečně významné rozdíly. Například v Německu prodávaná litrová láhev nápoje Sprite byla slazena pouze cukrem, zatímco nápoj prodávaný v českých supermarketech obsahoval i fruktózový a glukózový sirup a umělá sladidla. Český Sprite byl také o něco dražší. Slovenská a česká vláda tvrdí, že takové praktiky nejsou férové, protože spotřebitelé v jejich zemích dostávají nižší kvalitu za vyšší ceny.

Zmíněný výzkum také zjistil, že rybí tyčinky Iglo, které se prodávají v České republice, obsahují o 7 % méně rybího masa než jejich německá verze. Analýza nápoje Nestea Lemon zase ukázala, že česká verze má více umělých sladidel a asi o 40 % méně čaje než verze německá. Mluvčí společnosti Nestlé Olivera Međugorac k tomuto rozdílu uvedla, že „společnost používá informace od lokálních zákazníků a na jejich základě zlepšuje své produkty a upravuje receptury“. Coca-Cola, která vyrábí Sprite, tvrdí, že nejde spojovat umělá sladidla s nižší kvalitou. O složení výrobku navíc podle ní rozhodují výrobci v daném místě a složení českého nápoje se podle této společnosti podobá složení nápoje prodávaného v USA či Španělsku.

Česká republika začala o popsaném problému poprvé hovořit v květnu na setkání ministrů zemědělství zemí EU. Požadovala změnu legislativy, která by firmám bránila prodávat potraviny rozdílného složení. Současná legislativa požaduje, aby firmy o složení výrobků přesně informovaly, ale nemusí dodržovat konkrétní složení. Pokud by měl být zakázán prodej výrobků s jiným složením, muselo by dojít ke změně evropské legislativy a to by vyžadovalo velmi náročná jednání.

Markéta Barošová Lajdová, která pracuje pro dTest, tvrdí, že rozdíly v produktech jsou u značek jako Ferrero, Nestlé či Danone poměrně nevýznamné. Opak ale platí o potravinách prodávaných v supermarketech pod jejich vlastní značkou. Česká verze má přitom „obvykle nižší kvalitu“. Příkladem může být chléb K-Classic prodávaný v supermarketech Kaufland. Jeho česká verze má pouze 19% podíl celozrnné mouky, zatímco v Německu to je 59 %. Kaufland na toto zjištění reagoval s tím, že naprostá většina jeho produktů má kvalitu stejnou a pokud se objeví rozdíly, může to být způsobeno tím, že různé obchody používají různé dodavatele po celé Evropě.

Autory jsou Emmet Livingstone a Simon Marks.

Zdroj: Politico