Plynovod Balticconnector spojí do roku 2020 Finsko s Estonskem

První plynovod mezi Finskem a Estonskem ukončí dlouhotrvající závislost Finska na jediném dodavateli. Vzroste tak nejen energetická bezpečnost země tisíců jezer.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, předseda estonské vlády Taavi Roivas a finský premiér Juha Sipilä včera podepsali dohodu o vybudování plynovodu vedoucího přes Baltské moře – Balticconnector. Jde o první plynovod spojující Finsko a Estonsko, který zároveň ukončí závislost Finska na dodávkách plynu od jediného dodavatele.

Součást jednotného energetického trhu

Projekt má být dokončen do roku 2020, kdy potrubím začne proudit první plyn. Plynovod propojí region východního Baltu se zbytkem energetického trhu Evropské unie. „Dnešní podpis potvrzuje, že Evropská unie sjednocuje a je přínosná. Je to také výsledek úzké spolupráce a důkaz skutečné evropské solidarity,“ řekl u příležitosti symbolického spuštění projektu předseda Evropské komise Juncker.

„Jde o daleko víc, než jen propojení dvou zemí plynovodem. Budujeme chybějící infrastrukturu, propojujeme trhy, zvyšujeme bezpečnost energetických dodávek a ukončujeme energetickou izolaci členských zemí,“ dodal Juncker.

Podle estonského předsedy vlády Roivase Balticconnector představuje „klíčový prvek pro integraci severobaltského energetického trhu, bezpečnost regionu a diverzitu dodávek plynu.“ Podobně to vidí i finský premiér Sipilä: „Balticconnector je důležitý milník v budování jednotného energetického trhu EU.“

Alespoň tři zdroje

Evropská unie v rámci své strategie odsouhlasila vybudování chybějící páteřní energetické infrastruktury. Cílem je zajištění přístupu všech členských zemí přinejmenším ke třem různým zdrojům zemního plynu. Integrace baltského regionu se zbytkem Evropské unie je v tomto ohledu pro Evropskou komisi prioritou.

Celý baltický plynovod bude sestávat ze tří částí. Prvních 22 kilometrů povede po finském pobřeží, dalších 80 kilometrů Baltským mořem a zbývajících 50 kilometrů bude probíhat pobřežím Estonska. Jeho kapacita dosáhne 7,2 milionu metrů krychlových plynu denně s tím, že jeho proudění může být obousměrné. Spolu s plynovodem mezi Polskem a Litvou výrazně přispěje k navýšení energetické bezpečnosti v celém regionu.

Finsko je v současné době vysoce závislé na jediném plynovodu, podobně jako všechny tři pobaltské státy – Lotyšsko, Litva a Estonsko. Projekt za 250 milionů eur (6,8 miliardy korun) by tomu měl učinit přítrž. Již v roce 2014 Evropská unie uvolnila 5,4 milionů eur na průzkumné a projektové práce. Letos to bylo dalších 187 milionů. Celkem tak Unie pokryje 75 % celkových nákladů projektu, více na podobné projekty ani nelze z unijních zdrojů získat.

Projekt společného zájmu

Balticconnector je jeden z klíčových infrastrukturních projektů, který má status Projekt společného zájmu (PCI – Project of Common Interest). Ty jsou kritické pro vybudování jednotného energetického trhu Evropské unie, který má zajistit naplnění unijní strategie v zabezpečení energetických dodávek.

Celkově je na projekty společného zájmu v evropském rozpočtu vyčleněno 5,35 miliardy eur (144,6 miliard korun) na roky 2014 až 2020. Část plánovaných výdajů bude financována pomocí standardních nástrojů finančního trhu se zapojením soukromých investorů. Unijní peníze budou použity na podporu komerčně neživotaschopných projektů prostřednictvím grantů, podobných tomu, který byl podepsán včera.

-usi-