Hlavní trhy (USA a EMU) a další globální témata

ECB bude couvat z QE pomalu

ECB neukončí kvantitativní uvolňování najednou, ale postupně. Bloomberg napsal, že dokonce panuje mezi členy bankovní rady konsensus, že ECB bude postupně snižovat měsíční nákupy o 10 mld. EUR měsíčně. Zároveň že prý neof iko uvádí, že je možné prodloužení stávajícího tempa nákupů (80 mld. EUR měsíčně) za březen 2017.

Jde o neoficiální informaci, možná pokusný balónek, možná čistou spekulaci (mluvčí ECB odmítá, že by toto bylo diskutováno bankovní radou). Ale zkusme se na časování a způsob konce kvantitativního uvolnění (QE) podívat.

Za prvé, pokud ECB bude chtít prodloužit program QE, bude muset vyřešit, jaké aktiva bude nakupovat, a za jakých podmínek. Protože stávající podmínky ECB už nedávají velký prostor pro pokračování nákupů státních dluhopisů.

Za druhé, podle našeho názoru ECB prodlouží stávající nákupy ve výši 80 mld. EUR o 6-9 měsíců. Následně postupné snižování. Takže ukončení kvantitativního uvolnění někdy cca v polovině roku 2018.

Pro odhad časování konce kvantitativního uvolnění a způsob se můžeme podívat na americkou centrální banku. Fed začal tzv. tapering, tedy snižovat měsíční nákupy na konci roku 2013. A to v situaci, kdy míra nezaměstnanosti byla na sedmi procentech. Což bylo dva procentní body nad cílem, který si Fed vytyčil a cca dva procentní body nad předkrizovými hodnotami. A ukončil QE v říjnu 2014 tedy o deset měsíců později.

Nicméně předpokládejme, že vývoj na trhu práce v EMU bude kopírovat vývoj v USA, tedy že měnová politika ECB bude stejně efektivní jako měnová politika Fedu. To by implikovalo začátek konce kvantitativního uvolnění (tapering) na konci roku 2017. A úplný konec ve druhé polovině 2018. A první zvýšení sazeb na konci roku 2019.

Mimochodem, Mezinárodní měnový fond ve své nové prognóze doporučuje ECB nadále udržovat dál uvolněnou měnovou politiku. Dále, samotná ECB ani v roce 2018 nečeká návrat inflace na cíl, její prognóza je 1,6 procenta.

Takže očekáváme prodloužení QE. V minulosti s oznámení o začátku QE přišel i tlak na růst výnosů, viz zkušenost v USA a EMU. K tomu přidejme růst inflace díky vypadávání negativních efektů cen energií z meziroční inflace. Vidíme tak potenciál na růst výnosů německých státních dluhopisů.

Fed musí držet pokerface
Americká centrální banka ponechala na posledním zasedání sazby beze změny. A jak se dalo očekávat, tak naznačila, že sazby v následujících měsících zvýší. Ve stanovisku Fed explicitně napsal: „Bankovní rada soudí, že důvody pro zvýšení sazeb zesílily. Ale rozhodla, že nyní bude čekat pro potvrzení vývoje směrem k jejím cílům.“ Dále, tři členové bankovní rady Fedu (FOMC) explicitně hlasovali pro zvýšení sazeb.

Tato věta je ve stanovisku nová a Fed jejím prostřednictvím omlouvá, proč už nyní nezvýšil a proč bude čekat, podle našeho názoru, až na prosinec. Tím hlavním důvodem jsou prezidentské volby. Ale to nemůže Fed říci, protože okamžitě by byl napadnut Republikány, že ovlivňuje výsledek voleb. A proto se Fed tváří, že žádné volby nejsou. Prosím? Jaké volby? Nevím, o čem mluvíte!

Fed vedle nové prognózy zveřejnil tzv. dot chart, tedy jak jednotliví členové FOMC vidí budoucí vývoj sazeb. Ten implikuje jedno zvýšení sazeb letos s pravděpodobností 82%. Mediánová hodnota sazeb pro příští rok je na 1,1% (minule to FOMC viděl na 1,6%). My čekáme jedno, max dvojí zvýšení v příštím roce.

Rovnovážnou nominální sazbu Fed sice snížil, ale nijak dramaticky: z 3 na 2,9 procenta. Konzistentně s tím snížil i odhad rovnovážného růstu ekonomiky z 2 na 1,8 procenta. Očekáváme, že Fed bude i v dalších čtvrtletích snižovat odhad rovnovážné sazby.

Trh je stále opatrný a očekává zvýšení sazeb do konce roku s pravděpodobností 64 procent. My souhlasíme, pravděpodobnost odráží především riziko vítězství Trumpa.

David Navrátil