(Kurzy.cz)
Eurozóna pokračuje ve svižném růstu, ale rizika přetrvávají
Eurozóna podle prvního odhadu HDP
pokračovala i ve druhém kvartále ve svižném růstu. Mezikvartálně si připsala
0,3% a meziroční dynamika tak i přes vysokou srovnávací základnu dosáhla 1,6%
(oproti 1,7% v prvním kvartálu).
I když zatím nemáme k dispozici detaily, pravděpodobně se dařilo především domácí spotřebě. Ta těžila z dalšího růstu zaměstnanosti. Naopak lehce na brzdu mohly šláponout investice a zahraniční obchod - to alespoň naznačuje pokles dynamiky průmyslu. Celkově čísla ukazují, že ekonomika eurozóny oproti roku 2015 v první polovině roku zrychlovala a před britským referendem si vedla velice slušně.
Co je pro trhy možná ještě důležitější, že zatím i první post-brexitová čísla vyznívají pro eurozónu dobře. Červencová podnikatelská nálada (PMI) se zhoršila jen kosmeticky, a to pravděpodobně kvůli menším ekonomikám těsněji napojeným na Británii (Irsko, Nizozemí). Naopak v Německu nebo ve Francii se v prvních týdnech po Brexitu nálada mezi podnikateli spíše vylepšovala. Prvotní psychologický šok by tedy neměl mít na jádro eurozóny výraznější dopad. Pokud podniky nepanikaří, neomezují investice a nabírání nových zaměstnanců (v sektoru služeb nabírají nejrychleji od roku 2008), je to dobré znamení. Růst tažený postupným vylepšováním situace na trhu práce může pokračovat a ECB nemusí panikařit. I když ekonomika v druhé polovině roku pravděpodobně zpomalí (za celý rok odhadujeme konzervativně 1,5% ní růst), ECB nyní nemusí horlivě vymýšlet, jak napumpovat do ekonomiky více peněz.
ECB se ostatně může líbit i dnešní vyšší inflace - ta podle prvních odhadů vzrostla v červenci na 0,2%. To sice není nijak vysoké číslo. Pokud ale zůstanou stabilní ceny ropy, měla by podle našich odhadů do konce roku zamířit k 1%.
Na stole je ale samozřejmě řada rizik, které mohou pozitivní obrázek eurozóny nakonec pokazit. V post-brexitové éře mohou být podniky v eurozóně celkově daleko citlivější na nárůst politických rizik. V následujícím roce přitom čeká EU řada důležitých voleb a referend, která mohou posílit odstředivé tendence uvnitř EU. Jako první velkou hrozbu lze označit říjnové referendum o ústavních změnách v Itálii. Premiér Renzi slíbil, že v případě neúspěchu rezignuje. Pokud by se dnes konaly volby, mělo by velkou šanci zvítězit populistické hnutí Five Stars (5ti hvězdiček), které má v programu referendum o vystoupení z eurozóny.
I proto jsou trhy zatím se sázkami na eurozónu opatrnější. Na dnešní dobré zprávy pravděpodobně euro ani výnosy nezaregují, protože budou s napětím vyhlížet večerní výsledky zátěžových testů evropských bank.
Zdroj: Jan Bureš, ČSOB, a. s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz