Růst ekonomiky: domácnosti utrácely, investice rostly

29. července 2016

Vloni pomohlo české ekonomice dočerpávání peněz z fondů EU a nízké ceny ropy na světovém trhu. Národní hospodářství rostlo nejrychleji od roku 2007. Mezi členskými zeměmi vstupujícími do EU po roce 2000 patřila České republice z hlediska úrovně ekonomické výkonnosti druhá nejlepší příčka hned za Maltou.

Růst ekonomiky nastartovaný v roce 2014 vloni zrychlil. HDP vzrostl meziročně o 4,5 %, nejvíc za posledních osm let. Kromě Česka se HDP zvýšil v dalších dvaceti šesti členských zemích EU, upozorňuje Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ: „Dařilo se hlavně menším až středně velkým ekonomikám. Kromě nás třeba Irsku, Maltě, Lucembursku nebo Švédsku. S poklesem se potýkalo pouze Řecko. Meziroční přírůstek HDP celé Unie dosáhl 2,0 %.“ Silný růst tuzemského hospodářství znamenal i pokračující přibližování ekonomické výkonnosti Česka k průměrné úrovni zemí EU. HDP na obyvatele v paritě kupní síly stoupl na 85 % průměru Unie.

Přetrvávala důvěra spotřebitelů v ekonomiku. Jejich nákupy v zahraničí narostly v meziročním srovnání o 17,1 %. Celkové výdaje na konečnou spotřebu domácností se zvýšily o 3,1 % a nominálně dosáhly 2,1 bilionu korun. „Souviselo to i se zvyšujícími se průměrnými mzdami a s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti. Práci mělo 5,18 miliónu osob, spolu s rokem 2008 nejvíce lidí v historii samostatné České republiky. Hlavním zdrojem růstu ekonomiky ale byly investice. Meziročně stouply o 9,0 %,“ poukazuje Lukáš Kučera, vedoucí oddělení svodných analýz ČSÚ.

Spotřebitelské ceny rostly jen nepatrně. Vloni pouze o 0,3 %, nejméně za posledních 12 let. Hlavní příčinou pokračující dezinflace byl propad cen ropy. Poklesly na nejnižší úroveň od roku 2004 a promítaly se nejen do cen pohonných hmot, ale postupně i do cen dalších výrobků a služeb. Ceny potravin v tuzemsku meziročně klesly o 1,1 %, poprvé od roku 2009. Mezi lety 2005 a 2015 se spotřebitelské ceny zvýšily o 23,6 %. Ze spotřebního koše v tomto období nejvíce podražily alkoholické nápoje a tabák, a to o 60,9 %. Výrazně stouply také ceny výdajů na zdraví.

Více informací naleznete v právě vydané publikaci ČSÚ s názvem Tendence makroekonomického vývoje a kvality života v České republice v roce 2015. Text obsahuje i kapitolu o zahraniční migraci. Cizinci vloni tvořili 4,3 % obyvatel Česka. „Jejich podíl na populaci České republiky se proti roku 2004 navýšil o 2,5 procentního bodu. Přesto setrváváme v desítce států EU s nejnižším podílem obyvatel s cizím státním občanstvím,“ konstatuje Jiří Kamenický, analytik ČSÚ. Během loňského roku jsme díky zahraničnímu stěhování získali bezmála 16 tisíc obyvatel. Počet samotných přistěhovalých byl od roku 2001 pátý nejnižší. Mezi imigranty dlouhodobě převládají muži, většina přistěhovalých je ve věku od 15 do 34 let. Nejvíce občanů k nám vloni přišlo Slovenska a Ukrajiny.