OECD o Turecku: Solidní hospodářský růst, ale je třeba dělat reformy

Podle nejnovější studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je turecká ekonomika v poměrně dobrém stavu. Přesto by se Turecko mělo zaměřit na reformy v mnoha oblastech.

Turecké hospodářství se ukázalo být v posledních letech velmi odolné vůči globálním ekonomickým výzvám. Přesto by tamní vláda měla podle OECD pokračovat v reformách, které výrazně zvýší produktivitu a upevní ekonomickou rovnováhu, udrží solidní hospodářský růst i v dalších letech, což by mělo vést k nárůstu životního standardu celé populace.

Ekonomika šlape

Reformy by se měly soustředit na posílení ekonomické odolnosti a sociální soudržnost. Stejně tak na zlepšení podnikatelského prostředí tak, aby se zvýšila participace tureckých firem na globálních obchodních tocích. Podle studie si Turecko udrží silný hospodářský růst i letos, OECD mu předpovídá zvýšení HDP o 4 procenta. A to vše navzdory vojenským konfliktům, které Turecko obklopují, rostoucímu domácímu napětí ve východních regionech země, obchodním sankcím, jež na Turecko uvalilo Rusko a přílivu milionů uprchlíků.

„Turecko se muselo vypořádat s těžkými časy a navzdory určité volatilitě to zvládlo dobře,“ uvedl studii generální tajemník OECD Angel Gurría. „Turecký soukromý sektor ukazuje mimořádnou odolnost a houževnatost. Dokáže přesměrovat svou exportní orientaci a využít nových příležitostí,“ dodal s tím, že hlavním úkolem bude ještě více exportní výkonnost posílit a nespoléhat se příliš na domácí poptávku.

Růst je silný a lze jej udržet

Hospodářský růst byl v posledních letech velmi silný, a to i přes velmi nepříznivé domácí a regionální okolnosti. Tvorba pracovních míst rovněž nezklamala, zejména v méně rozvinutých regionech nebo u té části obyvatelstva, která je na pracovním trhu více zranitelná. Turecko také delší dobu neprošlo výraznějším hospodářským cyklem. Na druhé straně nelze přehlédnout prohlubující se deficit obchodní bilance, stejně jako zhoršující se čistou investiční pozici vůči zahraničí.

K zajištění stabilního růstu i v příštích letech je podle OECD zapotřebí zvýšit objem domácích úspor a tím zmírnit nerovnováhu mezi domácí poptávkou a možnostmi země. Konkurenceschopnost se musí zvýšit skrze omezení růstu mezd a vysoké inflace a současně je třeba výrazně zvýšit produktivitu práce. Opatření by měla být v souladu s reformním programem, který turecká vláda vyhlásila na počátku tohoto roku.

Pokulhávající produktivita

Turecký zpracovatelský průmysl zaznamenal výrazný rozmach, ale jádro dobře prosperujících firem je stále velmi omezováno špatnou hospodářskou politikou. Firmy druhého sledu sice také tvoří pracovní místa, ale ta svou produktivitou výrazně zaostávají. A konečně nejméně výkonné společnosti zaměstnávají velký objem pracovní síly s nízkým stupněm dosaženého vzdělání. Zaměstnanci zde přežívají v jakési „pasti neformality“, což znamená, že jsou zaměstnáváni víceméně neoficiálně. Podle OECD se tak děje především díky nedostatečnému vymáhání pravidel a regulací. Aby se to zlepšilo, je zapotřebí výrazně zatraktivnit podnikatelské prostředí a nebránit perspektivním firmám v rozletu.

Ačkoli se zvýšil podíl dovážených vstupů na celkovém tureckém vývozu, schopnosti Turecka dodávat meziprodukty do ostatních zemí jsou stále velmi omezené. To částečně odráží tureckou specializaci na finální produkci, ale také se v tom promítají nedostatky v obchodní a investiční politice. Lidský kapitál je nadále nedostatečně rozvinutý, investice do inovací, výzkumu a vývoje jsou nízké. „Nasměrování k exportně orientované ekonomice se musí opírat o sociální politiku, která zajistí, aby nezaměstnaní byli schopni nalézat práci v odvětvích s vyšší produktivitou,“ píše se ve studii OECD.

Pokračovat v nastoupeném kurzu

Doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která Turecku předkládá, zdůrazňují především pokračování v naplňování vládního Akčního plánu pro rok 2016. V něm je zmíněn například odkaz na mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, které budou i nadále zapracovávány do národní legislativy.

V oblasti sociální politiky a pracovního trhu si Turecko vytyčilo zavádět princip takzvané flexikurity (flexibilita a sociální zabezpečení) na základě norem Evropské unie. Na poli vzdělávání má být podporována autonomie škol terciárního stupně. Školy budou financovány na základě počtu studentů. Vláda chce také připravit plán pro digitalizaci tureckého hospodářství. Má být usnadněno zakládání firem, zjednodušen daňový systém a tak dále.

Vláda ještě letos v květnu deklarovala provádění reforem, které Turecko přiblíží ke standardní tržní ekonomice. Studie OECD byla publikována v den, kdy v Turecku došlo k neúspěšnému pokusu o vojenský převrat. Následné události naznačují, že naplňování Akčního plánu se na nějaký čas přinejmenším zastaví. Chce-li se však Turecko stát hospodářsky rozvinutou zemí, nemělo by podle OECD sejít z cesty.

-usi-