Sebevražda na finančních trzích - zajištění

Autor: Ondřej Makeš

V každé krizi, ať už to byla bublina internetová, hypoteční či jiná, dojde vždy k výraznému očištění finančních aktiv. Pokud by do toho nezasahovaly státy svými záchrannými programy, měl by tento přirozený proces blahodárnější a dlouhodobější charakter. Co je však v těchto obdobích dotčeno nejméně, jsou reálná aktiva. Dle ekonomických pravidel a zákonů vždy platilo, že všechna finanční aktiva se nakonec transformují v aktiva reálná. 

 Jak se tedy zajistit, abychom byli v případě splasknutí bubliny ovlivněni co nejméně? Aby bylo jasno, bavíme se o dlouhodobém zajištění na 10 a více let. Samozřejmě záleží na mnoha faktorech týkajících se individuální situace jedince. Jinak bude k investicím přistupovat student vysoké školy a jinak osoba těsně před důchodem. Ale pozor, i osoba důchodového věku může myslet na zajištění například svých dětí či vnoučat. Netvrdím, že je nutné úplně všechny prostředky vložit pouze do reálných aktiv, a proto je nejprve žádoucí, stanovit si první diverzifikaci, to znamená vhodný podíl reálná/finanční aktiva. Dnes se krátce podíváme na aktiva finanční. Z těch bych se v dnešní době určitě, ze známých důvodů, zdržel dluhopisů, akcií i podílových fondů. Popřemýšlel bych ale zajisté o doplňkovém penzijním spoření (III. pilíř), a to zejména díky výhodným státním dotacím. Ty jsou nastaveny tak, že pokud si odkládáte měsíčně 300 Kč, dostanete od státu dalších 90 Kč, v případě 1000 Kč to dělá 230 Kč. Nevýhoda je ta, že je to spoření opravdu na důchod a peníze s dotacemi nelze vybrat dříve. Ale jak je napsáno výše, při 10 a více letech v tom smysl je. Každopádně ale při současném nastavení dotací nemá cenu spořit více než onu tisícikorunu za měsíc. Do druhé části finančních aktiv musí patřit, a je nutné zmínit, asi nejdůležitější zajištění, kterým je pojištění. Tím pojištěním je myšleno zejména pojištění smrti, trvalých následků, invalidity, popřípadě vážných onemocnění. Minimálně zajištění invalidity a trvalých následků nemůže vyloučit bez výjimky vůbec nikdo a je vhodné i pro nevýdělečně činné. Při stanovování velikosti zajištění je třeba brát v úvahu faktory jako, kolik lidí je na mně závislých, případně jaká je výše mých závazků. Nejvýhodnějším nástrojem pro tento účel je v současnosti investiční životní pojištění. Tento nástroj v sobě kombinuje pojištění a spoření a je mnohdy výhodnější než samotné rizikové pojištění bez spořící složky. Vzhledem k tomu, že spoření je většinou realizováno do finančních aktiv, spořící složku bych minimalizoval. Pojištění je v ČR stále velice podhodnoceno. Zatímco rizika s menšími následky, jako například úraz, jsou nadhodnocena, u trvalých následků nebo invalidity je tomu právě naopak.

Byly zmíněny dva základní kameny zajištění budoucnosti finančními aktivy, kterými je doplňkové penzijní spoření a investiční životní pojištění. Tyto dva produkty by neměly chybět i u nejnižších příjmových skupin. Je třeba zdůraznit, že minimální doporučená částka pro pojištění a odklad na důchod by se měla pohybovat mezi 10-20% čistého měsíčního příjmu. Pokud máte po základním zajištění zdraví a důchodu další volné prostředky, dostáváme se do druhé fáze investic a těmi jsou další způsoby „chytrého“ zajištění, tentokráte reálnými aktivy. Patří sem investice například do nemovitostí, půdy či drahých kovů. Jak bylo zmíněno, tyto investice už nejsou úplně pro každého. Výjimkou jsou však investice do fyzického zlata, které pro každého jsou, a které jsou také moji srdeční záležitostí. Podíváme se na ně opět ve středu za týden.