Dopady brexitu (II. díl)

Rozhodnutí Britů vystoupit z Evropské unie neznamená jen vyjádření jejich přání zastavit nekontrolovaný příliv uprchlíků na ostrovy za kanálem La Manche a vymanění se z područí silné evropské regulace. Zřejmě nejdůležitější referendum novodobé britské historie bude mít řadu ekonomických dopadů. Kterých oblastí se bezprostředně dotkne?

Zvýšená volatilita trhů:

a) Evropa (západní trhy, střední a vých. Evropa)

Ano pro brexit znamená, že nastane dlouhé období, kdy bude Británie vyjednávat o budoucí podobě svého vztahu s největším obchodním partnerem. Možností, jak to může dopadnout, je mnoho a řada investorů nebude čekat na výsledek. Naopak bude hledat méně rizikový region. Británie je důležitým obchodním partnerem i pro EU, ani evropské trhy, včetně těch středoevropských, se tak podobným turbulencím nevyhnou.
Na základě kladného rozhodnutí Britů můžeme očekávat rychlý výprodej rizikovějších aktiv, ať už jde o akcie či dluhopisy rizikovějších zemí, jako jsou Itálie či Španělsko, a naopak větší poptávku po bezpečnějších aktivech, tedy po hotovosti, krátkodobých vládních dluhopisech či obecně německých dluhopisech. V důsledku brexitu očekáváme, že nastane odliv investičních prostředků z Evropy jako celku.

b) USA

Americké trhy by naopak z turbulencí v Evropě měly těžit, okamžitý přesun do amerických akcií nicméně neočekáváme. Atraktivní alternativou pro hotovost uvolněnou v Evropě budou vládní dluhopisy všech splatností a možná i kvalitní a zajištěné firemní dluhopisy. V důsledku brexitu by také měl posílit dolar vůči euru i libře.

Britská ekonomika – import, export

Ohrožení volného obchodu a jednotného evropského trhu může vést nejen britské, ale i zahraniční firmy ke zrušení či oddálení plánovaných investic v Británii. Tlak na oslabení libry může relativně zdražit ceny dovážených výrobků a vést k růstu míry inflace. Největšími skupinami zboží, které Británie do země dováží, jsou stroje, dopravní prostředky, ropné produkty a potraviny.

Na straně exportu může dojít ke komplikacím nejen směrem do Evropy, ale i na třetí trhy. Británie totiž s řadou významných partnerů nemá vlastní obchodní dohody, ale řídí se dohodou uzavřenou na úrovni Unie. Vystoupením by mohla taková dohoda pozbýt platnosti a vyjednání nových dohod pod časovým tlakem nemusí zdaleka znamenat zachování či vylepšení pozice. V tomto ohledu Británii již varoval například americký prezident Obama.
Na druhou stranu tlak na oslabení libry by v delším časovém horizontu (rok a více) mohl britským exportérům pomoci, ovšem za předpokladu, že se neobjeví nové obchodní bariéry.

Oslabení libry

Britská libra byla pod tlakem již před hlasováním, a to nejen kvůli rostoucí podpoře odpůrců Unie. Británie měla loni více než pětiprocentní deficit běžného účtu platební bilance, což zvyšuje citlivost na tok investic do země. Perspektiva dlouhé nejistoty ohledně dopadu odchodu Británie z Unie na ekonomiku však investory odrazuje a nutně ovlivňuje i tok kapitálu do a z této ostrovní země. Bank of England teoreticky může zvýšit úrokové sazby, aby odliv kapitálu mírnila, tím by ale také zvýšila cenu financování pro domácí subjekty. Další oslabení libry by mohlo plynout z opakování hlasování Skotska o vystoupení z britského svazku. Úspěch stoupenců tzv. Scexitu by totiž ještě prohloubil deficit běžného účtu.

Finanční sektor

Často zmiňovanou obětí brexitu je finanční sektor. Londýn dosud slouží jako hlavní evropské finanční centrum a například řada investičních bank odtud obsluhuje celý kontinent a částečně i přilehlé regiony. Banky v Londýně mohou díky členství země v EU nabízet své služby kdekoli v Unii díky tzv. evropské licenci, která je ale vinou brexitu v ohrožení. A ač se může britská vláda pokusit dopady zmírnit, ztrátám se zřejmě nevyhne. V tomto případě jde o vysoce placená pracovní místa a o to větší následně bude dopad do daňových příjmů. V neposlední řadě můžeme očekávat růst nákladů na kreditní riziko u britských emitentů.

Část byznysu může (což platí nejen pro finanční sektor) odejít do jiných zemí Unie. Jiná část však může z Evropy odejít zcela. Brexit tak z pohledu Evropy zřejmě nebude hrou s nulovým součtem. Příkladem mohou být úvahy největší britské banky HSBC, že přestěhuje své sídlo z Londýna do Hongkongu, kde před více než sto lety vznikla.

Automobilový průmysl

Britský automobilový průmysl reprezentují vesměs továrny se zahraničními vlastníky a jejich dodavatelé. Británie se nyní těší volnému přístupu nejen na evropský trh a odchodem z Unie je tato svoboda ohrožena. Ačkoli nemáme za to, že k tomu nakonec dojde, opatrní vlastníci mohou případné investice odložit na pozdější dobu, případně také mohou zvážit i přesun části výroby do továren na starém kontinentu.

Britský trh s nemovitostmi

Britský trh nemovitostí je jedním z nejdynamičtějších v Evropě, což se může vystoupením z Unie změnit. Odchod části finančního byznysu z Londýna, případně i jiných regionálních centrál se může projevit na trhu kancelářských prostor. Na trhu rezidenčního, a zejména pak nájemního bydlení hrozí podobný odliv kvůli možnému odchodu imigrantů ze zemí EU.

Aleš Prandstetter

Pozice: hlavní investiční stratég 

Aleš Prandstetter vystudoval fakultu Financí a účetnictví, obor finance, na Vysoké škole ekonomické a MBA na Prague International Business School. V letech 1993 až 2008 pracoval na seniorních pozicích v oblasti finančních analýz ve finančních skupinách IPB, ČSOB, PPF a Sitronics TS. V roce 2008 nastoupil do ČSOB Asset Management jako hlavní analytik a vedl tým analytické podpory pro fondy KBC a ČSOB zaměřené na střední a východní Evropu se specializací na Turecko. Od srpna 2011 zastává pozici investičního stratéga ČSOB AM.

Zajímáte se o fondy ČSOB Asset Management? Více informací ZDE