Ultimativní průvodce Brexitem – co, kde, jak, proč…

Přinášíme vám ultimativní průvodce následující horskou jízdou na finančních trzích jménem Brexit. Ať už to dopadne jakkoliv, dá se očekávat silná reakce trhů. Finanční trhy reagují i na průzkumy mezi voliči. Sami jsme si to měli možnost ověřit při včerejší seanci, kdy přes víkend byly uveřejněny průzkumy, které jazýček vah přehoupnuly spíše na stranu tábora hlasujícího za setrvání země v EU.

Co se stane 23. července?
Ve Velké Británii proběhne referendum, aby se Britové rozhodli, zda chtějí zůstat součástí Evropské unie nebo ji chtějí opustit. Referendum v Británii se v obecné rovině příliš neliší od referenda, které známe v Česku. Jedná se o volbu na jednoduchou uzavřenou otázku, kdy téměř každý, kdo má právo volit se může svobodně rozhodnout hlasovat. Kterákoliv odpověď získá nejvíce hlasů, tak ta je vítězná.

Kdy se bude hlasovat?
Jak již bylo napsáno výše, hlasování proběhne 23. července 2016. Volební místnosti se otevřou přesně v 7 hodin ráno UTC+1 a uzavřou přesně v 22 hodin UTC+1. Vláda se rozhodla uspořádat referendum ještě před startem další migrační vlny, která by mohla rozpoutat ještě silnější protievropské nálady.

Kdy budou výsledky známé?
Volební místnosti se uzavřou v deset hodin večer britského času. První výsledky lze očekávat hodinu a půl po uzavření místností. Celkové výsledky se dají očekávat v pátek 24. července v časných ranních hodinách a finální čísla během dne.

Proč se hlasování vlastně uskuteční?
Premiér David Cameron při své volební kampani v roce 2015 slíbil, že pokud vyhraje volby, tak se zavazuje uspořádat referendu pro Brity o setrvání země v EU. Byla to odpověď na sílící hlasy uvnitř jeho vlastní strany a také sílící strany UKIP (UK Independence Party) Nigela Farage. Hlavně strana UKIP argumentovala, že se Velká Británie pořádně nebavila o smysluplnosti členství od roku 1975, kdy se Britové rozhodli zůstat v tehdejším Evropském hospodářském společenství (EHS).

Podle Camerona se EU od svého vzniku změnila. EU získala více kontroly nad dennodenním životem. David Cameron doslova prohlásil: „Je čas, aby se Britové znovu vyjádřili. Je na čase vyřešit tuto evropskou otázku v britské politice.“

Snažil se David Cameron vyjednat změnu pravidel pro Velkou Británii v rámci členství v EU?
Ano, snažil a také vyjednal. Na začátku roku 2016 to bylo velké téma, které Britové bedlivě sledovali. Cameronovi se podařilo vyjednat podmínky, které budou okamžitě platné, pokud Britové zvolí setrvání v EU. Britové by tak měli „speciální“ postavení v rámci unijní osmadvacítky. Co David Cameron vyjednal pro Británii?

• Migranti budou moci stále posílat dávky na děti zpět do svých domovských zemí. Cameron chtěl tyto praktiky úplně ukončit. To se mu nepovedlo, ale platba bude stanovena podle úrovně nákladů na živobytí v domovské zemi migranta namísto běžné úrovně ve Velké Británii.

• V současné době mohou migranti požívat benefity pro nízkopříjmové pracovníky. To chtěl Cameron zakázat úplně, ale nebylo mu to povoleno. Namísto toho nově příchozí nebudou mít možnost okamžitě uplatnit daňové úlevy a další benefity okamžitě. Slevy a benefity budou získávat postupně v závislosti na tom, jak dlouho budou v Británii. Přesné parametry ještě musí být stanoveny.

• Cameron vyjednal pro Velkou Británii výjimku, která říká, že Británie nebude nikdy muset přijmout společnou měnu. Získal také záruky, že EU nebude Británii diskriminovat za to, že používá jinou měnu. A další výhodu, která Británie dostane, je vyplacení veškerých britských peněz použitých na záchranu jakéhokoliv členského státu EU.

• Londýnská City bude ochráněna před silnou regulací ze strany EU.

• Vůbec poprvé si Británie zajistila jasný příslib toho, že Britové nebudou součástí snahy o „ještě užší unii“ s ostatními členy EU – stojí tedy mimo jeden z klíčových principů EU. Britové budou mít také „červenou kartu“ co se legislativy týče, nepřijmout automaticky vše.

Co je Brexit?
Brexit je především zkratka dvou anglických slov – Britain (Británie) a exit (odchod). Taktéž se občas objevuje výraz Bremain. Což je složenina písmene B jako Britain a anglického slovesa remain (nebo-li zůstat). Obě dvě varianty se obecně používají pro označení celého hlasování nebo toho kterého tábora. Výraz má také spojitost s Grexitem, který jsme si téměř prožili loni v podobnou dobu.

Kdo bude hlasovat?
K hlasování mohou přijít Britové, Irové a občané Commonwealthu, kteří jsou plnoletí a jsou rezidenty Velké Británie. Dále mohou hlasovat britští občané žijící v zahraničí, kteří byli na seznamech elektorátu v posledních 15 letech. Navíc budou moci hlasovat občané na Gibraltaru, kteří v normálních volbách právo hlasovat nemají.

Zdroj: Bloomberg, BBC, The Guardian