Rozvoj Českého rozhlasu dostává trhliny, volbu ředitele provázely spekulace

Komplikace s rozvojem sítí pro nové druhy digitálního vysílání (DAB), nemožnost podpory ze strany státu a cenová náročnost. Rozvoj rozhlasového vysílání dostává trhliny.

„Stanoviska jednotlivých zúčastněných subjektů ohledně podoby a procesu rozvoje digitálního rozhlasového vysílání jsou natolik neslučitelná, že v současné době není možné dospět ke konsensu v podobě ucelené koncepce a harmonogramu rozvoje digitálního rozhlasového vysílání v České republice,“ to je asi nejdůležitější věta z materiálu Ministerstva kultury ČR, který se zabývá rozvojem digitálního vysílání v ČR a jenž ministerstvo posílá do meziresortního připomínkového řízení.

Rozvoj digitálního rozhlasového vysílání probíhá v ČR zatím poměrně nekoordinovaně na bázi různých experimentů a testovacího vysílání. Kromě Českého rozhlasu jsou hlavními podporovateli digitalizace zejména operátoři telekomunikačních sítí, řada stávajících a zejména nových rozhlasových stanic, které za současné situace, kdy jsou v podstatě veškeré disponibilní kmitočty FM již vysíláním využity, nemají možnost vysílat, resp. nemohou vysílat podle svých záměrů.

Dosud mohutně propagovaná digitalizace nové úrovně – tedy DAB – se podle předkládaného materiálu MK ČR není zdaleka natolik perspektivní technologickou platformu digitálního rozhlasového vysílání, aby jeho rozvoj byl spojován pouze s touto technologií. Proto se předpokládá, že Českému rozhlasu by byl dočasně vyhrazen příděl rádiových kmitočtů pro celoplošnou vysílací síť ve III. pásmu s regiony Čechy a Morava, a to k řádnému, časově omezenému vysílání v období 2016-2022. „Příděl bude zároveň územně omezen pouze na velké aglomerace (popř. dálniční tahy), a Českému rozhlasu bude zajišťovat odpovídající kapacitu vysílacích sítí pouze pro ty rozhlasové programy, k jejichž šíření mu zákon o Českém rozhlasu (č. 484/1991 Sb.) garantuje vyhrazení kmitočtů v pásmu velmi krátkých vln. Všechny ostatní programy, ať již předpokládané zákonem či další, by mohl Český rozhlas umístit do postupně koordinovaných sítí pro šíření digitálního vysílání na smluvním základě a za podmínky, že tyto programy budou náležitě vyhodnoceny z hlediska pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání,“ uvádí se v materiálu, který budou posuzovat připomínková místa.

Významným aktérem rozhlasové digitalizace v Evropě jsou veřejnoprávní média. Aktivní role veřejnoprávních médií v celém procesu je součástí společné strategie EBU, kde je Český rozhlas aktivním členem. Český rozhlas ve své koncepci z ledna 2015 deklaroval, že hodlá v digitalizaci postupovat v souladu se společnou strategií evropských veřejnoprávních vysílatelů sdružených v  EBU a podle klíčových doporučení v rámci strategie VISION 2020. Digitální vysílání je součástí „10 klíčových doporučení pro veřejnoprávní média“, obsažených ve strategii EBU VISON 2020 (Strategie EBU VISION 2020, bod 7).

Doporučení ACCELERATE INNOVATION AND DEVELOPMENT – Zrychlete inovace a vývoj – „Je třeba přizpůsobit infrastrukturu novému mediálnímu prostředí a stát se jedním z klíčových průzkumníků na poli hodnotových inovací. Vytvořte celoorganizační strategii a orientační plán pro produkci a nabídku napříč platformami, včetně chytrého využití norem, metadat a algoritmů.“

V letošním roce vznikla společná aliance evropských rozhlasových vysílatelů na podporu digitálního vysílání DAB+ –EDRA (The European Digital Radio Alliance).

Jejím cílem je být jednotnou platformou, která bude spolupracovat jak ve vztahu k výrobcům elektroniky či automobilů, tak i směrem k vládním a regulačním orgánům. Alliance také bude iniciovat diskusi k harmonizaci postupu při zavádění této digitální platformy v rámci EU.

Jednou z klíčových otázek je však financování přechodu na digitální rozhlasové vysílání, kde se, na rozdíl o televizní digitalizace, zatím konkrétně neuvažuje o nějaké přímé či nepřímé podpoře ze strany státních institucí (technické náklady, propagace, servisní podpora ad.). Vzhledem k tomu, že nejde o vynucený přechod z analogového na digitální vysílání, nelze uvažovat o standardním využití radiokomunikačního účtu. Jakákoli podpora ze státních prostředků by navíc s velkou pravděpodobností mohla představovat podporu nedovolenou, jak to ukazuje aktuální situace ohledně financování rozvoje zemského digitálního vysílání v Norsku.

Právě peníze hrají v celém systému asi tu nejdůležitější roli. Jednak peníze na financování rozvoje digitálního vysílání, na druhé straně také nutnost investovat do nových přijímačů, které budou schopny tento signál přijímat. V současné době jsou již na trhu, stejně jako rádia v nových automobilech, ale vzhledem k nefunkčnosti systému v České republice, jsou DAB rádia ve vozec pouze za příplatek a cena přijímačů je relativně vysoká a tedy odrazuje posluchače od pořízení.

Dění okolo digitalizace a rozvoje Českého rozhlasu jako instituce je tradičně velmi pečlivě sledováno jak politiky, tak byznysmeny a nevyhne se činnosti lobbistů, které musí odolávat jak ředitel rozhlasu, tak radní. Své by o tom mohl vyprávět již bývalý generální ředitel ČRo Peter Duhan, za jehož éry se prodávaly lukrativní nemovitosti, ve kterých Rozhlas sídlil. Objevila se dokonce informace o tom, že odměny, které přiznal svým podřízeným mu museli vrátit v obálce, vaz mu nakonec zlomila skutečnost, že Radiožurnál zaměstnával jeho syna jak rešeršistu. A to se podle vnitřních pravidel nesmí. Kolem volby nového ředitele, Duhanova bývalého náměstka Reného Zavorala koluje po Praze také řada historek.

Někteří radní si údajně „chodili pro notičky“ do klubů politických stran, někteří měli údajně slíbeno, že když podpoří toho „správného“ kandidáta, budou odměněni. Na přímé dotazy Ekonomického deníku to však popřeli.

Například nová předsedkyně Rady Hana Dohnálková řekla, že se Zavoralem samořejmě před volbou potkávala z toho titulu, že působil ve funkci, o jejíž plnění se Rada zajímala. „Rozhodně vylučuji, že bych se s ním setkávala za účelem ovlivnění volby. Stejně tak jsem se nepotkala se svými navrhovateli do Rady, tedy politiky. Domnívám se, že volba dopadla dobře, protože René Zavoral má velkou podporu ze strany zaměstnanců a doufám, že to přispěje ke stabilizaci situace v této instituci.“

Michal Stehlík: „Nevím o tom, že by Zavoral sliboval nějaké benefity za to, že mu dá někdo hlas. Navíc u mne by to nemělo stejně smysl, jelikož jsem se rozhodl kandidovat do Senátu a proto budu Radu opouštět. Vím, že pár jednání probíhalo, ale v rámci příprav volebního výboru atd. Ani nevím, jak by mělo rozdávání politických „notiček“ probíhat.  Poté, co končil Duham, měl Martin Kokmárek potřebu se ptát na některé věci, takže ještě v roli předsedy jsem se ním potkal, vysvětlovali jsem si před volebním výborem, jak to probíhalo, to uzrčitě. Během volby jsem se nesešel se žádným politikem ve smyslu koho mám, nebo nemám volit. Kolegové sami říkali, ,vím, že předseda volebního výboru nějaké schůzky měl. Do volby už jsem vstupoval jako řadový radní, čili se mnou nikdo nic neprojednával. Tak jak volba probíhala volba a debata moje s kolegy v Radě, jsem si skoro jist, že nikdo nic podobného neorganizoval (z politického spektra). Shodli se lidé, kteří by se jinak neshodlil ani na to, jestli je obloha modrá.“

Ivan TESAŘ: „S panem Zavoralem ani s dalšími kandidáty jsem se nepotkal. Počet rady je prostě 9, rozhoduje většina, která se ztotožnila s jeho profilem a životopisem. Já jsem měl jinou představu, ale dopadlo to takto.“

Milan BADAL: „O mě je známo, že kdyby mi někdo něco takového nabízel, tak to hned řeknu a bude z toho pěkné divadlo, takže se o to lidé ani nepokouší. Já jsem také současného ředitele nevolil a mám pocit, že sem teď trochu persona non grata. GŘ nás teď napadá, že za peníze Rozhlasu si necháváme dělat nějaké analýzy apod. To by ale mohl napadnout naši samotnou existenci, protože i náš plat jde z „rozhlasáckých“ peněz. Musím říct, že způsoby jednání a chováním mi připadá, jako by – obrazně řečeno-vstal Peter Duhan z mrtvých.“

Jiří VEJVODA: „S panem Zavoralem jsem se samozřejmě před volbou potkával, ale z pozice podřízeného pana Duhana, který běžně chodil na jednání rady. To je všechno. Před tím zasedání žádné speciální schůzky nebyly a už vůbec ne, že mi nabízel nějaké výhody. O mne je všeobecně známo, že bych to hned řekl.  Nemám pocit, že by byla nevole v Radě proti těm, kteří nevolili pana Zavorala. Já osobně se s panem Zavoralem potkávám, rozhodně ne s politiky. Vždyť to, že někdo má svůj názor, tak je to naprosto v pořádku. Kdyby byl někdo zvolen 5:4, měl by slabý mandát. Pokud by to bylo 9:0, připadlo by mi to jako za komunistů a podivoval bych se nad tím. Takže takhle je to OK a není důvod ostrakizovat někoho, kdo má jiný názor.“

Jedna skutečnost je nezpochybnitelná. Na konci dubna radní odvolali místopředsedy Rady ČRo Milana Badala a Ivana Tesaře. Zajímavé je, že zrovna tito dva radní nevolili současného generálního ředitele Reného Zavorala. Odvolání tehdy navrhl Iva Vodochodský, který na jednání řekl, že Badal s Tesařem ztratili důvěru většiny ostatních kolegů. Rada má celkem devět členů. Novou předsedkyní byla zvolena Hana Dohnálková, která nahradila Petra Šafaříka, jenž rezignoval na konci března.

Redakce

Co je DAB

Technologie DAB (DAB+) díky přenosu mnoha programů na jednom kmitočtu, resp. kmitočtovém bloku, je spektrálně efektivnější než analogové vysílání s FM modulací. Digitální multiplex umožňuje zpravidla v závislosti na charakteru vysílání až 20 rozhlasových stanic prostřednictvím jedné DAB+ sítě, což významným způsobem může snížit počet nutných vysílačů (dnes jedna FM síť umožňuje vysílat jednu rozhlasovou stanici) a tím potenciálně snížit náklady na distribuci (vysílání), a to včetně snížení spotřeby elektrické energie.