Jak na oscilátory? Stochastický oscilátor

Autor: Bc. Patrik Chvátal

Stochastik oscilátor, jak jeho název napovídá, patří do skupiny oscilátorových indikátorů a je prvním z této skupiny, který si představíme, protože jak asi správně tušíte je obchodníky hojně využívaný a dle nás i velmi užitečný.

Nejprve něco málo k historii vzniku indikátoru. Indikátor Stochastik byl vyvinut Georgem Lanem v roce 1959. V té době bylo objev tohoto ukazatele revoluční. Technická analýza tržních akcí byla většinou omezena na grafické formace a Dow Theory, která se doposud stále používá. Teorie Elliotových vln získávala publicitu díky Hamiltonu Boltonovi z Bank Credit Analyst. Netřeba dodávat, že Lane byl průkopníkem v oblasti oscilátorů.

Lane studoval Teorii Eliotových vln a obhajoval používání jeho indikátoru Stochastik ve spojení s Teorií Eliotových vln. Co je zajímavé, je název, který Lane pro svůj indikátor vybral: Stochastik. Stochastický znamená „nahodilý“ a „nepředvídatelný“. Každý uživatel Eliotových vln ví, že trhy nejsou náhodné, ale následují základní scénář. Pravděpodobnosti lze předvídat, ale nejsou jistoty. Lze tedy učinit argument, že existuje určitá míra nahodilosti, ale nikdo nemůže tvrdit, že trhy jsou zcela náhodné. V každém případě název, který Lane vybral, byl náhodný.

Indikátor Stochastik, který najdeme obvykle samostatně pod grafem trhu, porovnává uzavírací cenu akcie v poslední den daného období vzhledem k jejímu obchodnímu rozpětí během dané periody. Je to technika měření rychlosti ceny založená na předpokladu, že jestliže cena roste, má uzavírací cena tendenci být blízko dennímu maximu, naopak jestliže cena klesá, má uzavírací cena tendenci být blízko dennímu minimu. Při obchodování pouze s uzavírací cenou lze tento předpoklad formulovat triviálně: roste-li cena během daného období, bude cena v poslední den tohoto období blízko maximu této periody, naopak klesá-li cena během dané periody, bude cena v poslední den období blízko minimu této periody.

Výpočet Stochastik:

Samotný výpočet Stochastik oscilátoru je trochu složitější, než v případě jiných často používaných oscilátorů. Skládá se ze dvou křivek. První z nich je hlavní křivka, nazývá se %K. Druhá křivka se v případě, že uvažujeme „rychlý“ stochastik, který lze vidět ve většině obchodních systémů, nazývá %D a vypočítá se jako klouzavý průměr X předchozích hodnot %K.

Výpočet %K:

(Aktuální close – nejnižší low) / (nejvyšší high – nejnižší low) * 100

Výpočet %D:

n předchozích %K / n

Druhou možností je tzv. „pomalý“ stochastik, který však pro nás v tuto chvíli není důležitý a proto se jeho výpočtem nebudeme zabývat a stačí, že jsme si ho takto okrajově zmínili.

Použití Stochastik:

Než si představíme jednotlivé možnosti jeho použití, řekneme si o nejoblíbenějších nastaveních tohoto indikátoru, která obchodníci využívají. Často používaným způsobem je využití 5 svíčkového Stochastiku vyhlazeného 3 svíčkovou periodou. Dále se často používá 10 svíčkový Stochastik s 3 svíčkovou periodou. My však budeme v následujících příkladech využívat Stochastik (14,3,1). Dodejme, že Stochastik je netrendový indikátor, čili nejlepších výsledků dosahuje na trzích v chopu. Jde-li tedy trh „do strany“, dává velmi spolehlivé signály. Začne-li ale klesat nebo růst v trendu, může velmi rychle zdevastovat obchodníkův účet.

Nyní si představíme tři základní metody, které můžete při obchodování Stochastik využít:

Překoupený/ přeprodaný trh

Stochastik oscilátor dosahuje hodnot od 0 do 100 a v situaci kdy se indikátor dostane pod hranici 20 bodů, je to vnímáno jako silně přeprodaný trh. Naopak když je indikátor nad hranicí 80 bodů,  jedná se o překoupený trh. Jedná se o situace, kdy se trh pohyboval delší dobu určitým směrem a nyní se začíná obracet. Zároveň se indikátor nachází pod určitou hranicí. Tato hranice bývá obvykle definována jako 80 a 20 bodů. Na obrázku je nejprve vyznaena situace, kdy je trh přeprodaný, tzn. že indikátor je pod hranicí 20 bodů. Možný vstup do dlouhé pozice je naznačen žlutým rámečkem a doporučovali bychom vstupovat v situaci kdy Stochastik zpětně protne hranici 20 bodů. Příležitost shortu nám ukazuje druhý rámeček, s tím že nyní uvažujeme hranici 80 bodů a vstup by byl v případě zpětného protnutí této hranice směrem dolů.

Protnutí %K a %D

Tato situace nastává v případě, že dojde ke krátkodobé změně trendu. Trh se začíná obracet a dojde k protnutí indikátoru. Do dlouhé pozice vstupujeme v případě, kdy %K protne %D ze spodu směrem vzhůru, v případě krátké pozice je směr protnutí samozřejmě obrácený. Důležité je upozornit, že se nemusí jednat o protnutí pod určitou hranicí indikátoru. Stochastik obvykle generuje větší množství těchto signálů, takže je vždy dobré využit ještě další indikátor na filtrování těchto typů signálů. Příklad vstupu do dlouhé pozice si můžete prohlédnout na následujícím grafu.

Divergence

Posledním způsobem využívání Stochastiky a zároveň také nejspolehlivějším je tzv. divergence. Už jsme si o pojmu divergence psali u MACD. Jedná se o rozdíl mezi cenou v grafu a tvarem indikátoru. Konkrétně může situace vypadat například tak, jako je tomu na grafu. Výhodou využívání divergencí je fakt, že pravděpodobnost úspěchu na základě tohoto signálu je výrazně vyšší, než tomu bývá u jiných typů signálů. Následující graf nám ukazuje signál možného vstupu do dlouhé pozice.

To bylo tedy představení prvního zástupce Oscilátorů, který je obecně považován za velmi úspěšný indikátor, ale samozřejmě jako v případě ostatních indikátorů je důležité se s ním nejprve naučit pracovat, případně ho vhodně kombinovat s dalšími nástroji technické analýzy. V příštím díle se zaměříme na jeho bratříčka z řad Oscilátorů jménem Momentum.