Research (Investicniweb.cz)
Makroekonomika  |  19.06.2016 09:00:20

Co kdyby vám banka platila za to, že si od ní vezmete půjčku?



Kam až člověka přivede běžná logika, když přijde řeč na záporné úrokové sazby? A vůbec, k čemu platit daně?!

Co byste si mysleli, kdybyste si vzali hypotéku, ale namísto splátek od vás bance by z ní naopak každý měsíc přišly na účet peníze vám? Zní to jako nesmysl, ale právě to se může stát, pokud například splácíte napřed pouze úroky a až poté vypůjčenou částku samotnou. A podle listu The Washington Times se to třeba v Dánsku skutečně děje - držitelé hypoték dostanou každý měsíc od banky šek, čímž je pro ně splácení hypotéky na další čtyři týdny vyřešeno.

Je to jeden z paradoxních důsledků záporných úrokových sazeb. K tomuto opatření dnes sahá nejedna centrální banka - nejen dánská a švédská, nýbrž také švýcarská, japonská i ta, která je zodpovědná za měnovou politiku ve všech zemích eurozóny. Dokonce ani šéfka Fedu Janet Yellenová je nechce zcela vyloučit, když je řeč o budoucnosti.

Zoufalství

Záporná úroková sazba znamená, že věřitel platí dlužníkovi za to, že si ten od něj půjčil. Proč se to vyplatí dlužníkovi, je zřejmé (škoda jen, že takové opatření neplatilo, když byl autor těchto řádků na střední škole, byl by se stal magnátem). Proč se to vyplatí věřiteli, je méně zjevné - ať už peníze v době mezi pořízením a splacením úvěru na hodnotě získají, či ztratí, stále je na tom věřitel na konci hůře než na začátku, což je špatný byznys.

Z uvedeného je patrné, že záporné úrokové sazby jsou opatřením z kategorie zoufalých. Podle toho to také s nimi dopadá. Efektem záporných, nulových nebo velmi nízkých sazeb logicky bývá realitní bublina - lidé jsou ochotni si půjčovat na nemovitosti peníze, o nichž vědí, že je nebudou muset všechny splatit. A jsou v pohodě, tedy do chvíle, než sazby zase stoupnou; tehdy pro změnu nastává fáze "ouvej". Když se podíváme na prudce rostoucí ceny na realitních trzích výše uvedených zemí se supernízkými sazbami, máme důkaz velice rychle v ruce.

Pojďme nyní tutéž logiku dotáhnout ještě o kousek dále. Podle základního pravidla má smysl si půjčovat na investici, když jsme přesvědčeni, že její návratnost je vyšší než náklady na její splácení plus provoz. Pořídím-li si za vypůjčené peníze holičství a musím měsíčně splácet třicet tisíc korun, musím být přesvědčen, že namočím, namydlím, ostříhám a učešu tolik hlav, že mi to vynese tolik, abych kromě řečených třiceti tisíc (v nichž už je započten úrok) měl na účty za energii a nájem, na nové šampónky a flakónky a sem tam novou kulmu; plus ta drobnost, že mě to má uživit. Jinými slovy, splácím-li třeba tříprocentní úrok, konám nemoudře, pokud nepočítám s návratností podstatně vyšší.

(Ne)spravedlnost

Činím-li jinak, může to mít dva důvody - buď jsem idiot, nebo vláda. Leckdo namítne, že rozdíl mezi jedním a druhým je nepostřehnutelný, ale to sem nepatří. Idiot se o výše popsané nestará, protože mu nedochází, že by se starat měl. Vláda proto, že nemusí, nebo alespoň ne tolik jako vy nebo já. Má totiž k dispozici fakt prima úrokovou sazbu vlastně vždy.

Počítejme: Standardní roční výnos z vládních dluhopisů čítá dvě procenta; když je to třeba sedm procent, lomí ekonomové rukama a je to známka toho, že je země v jedné lize s Řeckem (když má Řecko lepší fázi za poslední roky). Naproti tomu vy splácíte deset procent na spotřebitelském úvěru a šestadvacet na kreditní kartě, i když se chováte vzorně jako Bayern Mnichov. A ještě jste rádi, že si vůbec půjčit můžete.

Když jsou úrokové sazby pro komerční banky záporné, nastává zvláštní situace - vláda si může půjčit, aniž by musela vracet plnou částku, a má možnost svůj dluh vždy překlopit do budoucnosti. K čemu v takové chvíli vybírat daně? Kromě obrovské úlevy, kterou by to poskytlo obyvatelstvu, by se ještě ušetřilo za provoz berňáku.

Proč Bůh seslal na svět finanční poradce?

Proč Bůh seslal na svět finanční poradce?

Přece aby své klienty chránili před ostatními finančními poradci. Komu to zní divně, je nejspíše příliš starý a už mu to nemyslí, pročež by se měl svěřit, ano, do rukou finančního poradce.  

 

Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0


Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Čt 22:00  Wall Street Closing Bell & výhled na 20. 10. 17 Grant Capital (Grant Capital)
Čt 15:21  Podnikatelská nálada Philly Fed roste ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)


Co kdyby vám banka platila za to, že si od ní vezmete půjčku?

Diskuze a názory

Na dané téma nejsou žádné názory.




Označení stránky: kurzy


Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Zlato Forex Zákony Kalkulačka Hypotéky Tarify Práce Půjčky Školení Volby Počasí

Kalkulačka

Výpočet čisté mzdy

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Sociální příplatek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Důchodová kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Běžné účty

Hypotéky

Stavební spoření

Podílové fondy

Směnárny - Euro, Dolar

Práce, Úřad práce

Programátor python

Developer Java

Investice

Makroekonomika - ČNB

Zlato online, Stříbro, Ropa

Burza - ČEZ

Pojištění

Povinné ručení

Penzijní připojištění

Penzijní fondy

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Nový občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - TÜV spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Mapa webu

Volby

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2017

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů