Kolaps černého zlata a nejméně nově nalezené ropy za 60 let

Kolaps cen černého zlata se odrazil na celém ropném sektoru. Ve Spojených státech se strhla vlna bankrotů a společnosti, které byly dost silné na to, aby přežily pád cen barelu z více než 100 dolarů na 30, horečně snižují náklady o miliardy dolarů a propouští ve velkém. Žalostná situace v odvětví se podepsala i na objevených ložiscích ropy. Objem nově nalezené černé komodity se propadl na šedesátileté minimum.
V roce 2015 bylo objeveno zhruba 12,1 miliardy barelů ropných rezerv. Jedná se o již pátý pokles na roční bezi v řadě a zdaleka nejmenší objem id roku 1952. Výdaje na průzkumy oproti roku 2013 v loňském roce navíc klesly o 45 procent.

Právě výdaje na ropné průzkumy jdou přirozeně v případě strmého propadu cen černého zlata první stranou. Společnosti od BP po Shell omezily rozpočty i počty zaměstnanců a soustředí se na udržení provozu stávajících ropných polí a zachování výplat akcionářům. Ačkoliv se v současné situaci, kdy se globální trh stále potýká s přebytkem, může zdát, že nové ropné objevy nejsou potřeba, nedostatek nově nalezených rezerv by se mohl promítnout do dodávek na trhu z dlouhodobého hlediska. Přeměnit nové naleziště v místo, kde se skutečně dá těžit, totiž trvá 5 až 10 let v závislosti na umístění, poptávce a cenách. Lze očekávat, že dokud se situace v odvětví nestabilizuje a ceny ropy se nedočkají skutečně udržitelného oživení, nezmění se pravděpodobně ani nízké objemy nově nalezených rezerv.

Podle Morgan Stanley by ale mohly stávající zdroje stačit k uspokojení poptávky v následujících dvou desetiletích. A to hlavně kvůli globálním klimatickým cílům, které pravděpodobně budou mít negativní dopad na spotřebu ropy. Vypadá to tak, že trh sice další ropné průzkumy potřebuje, ale jen ve skromném množství.

Zdroj: BBG