Ekonomika je v zajetí mocenských zájmů

Držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz nedávno popsal dva ekonomické směry, které se zabývají tím, jak jsou ve společnosti rozdělovány příjmy. První z nich vnímá příjmovou nerovnost jako přirozený důsledek působení tržních sil. Tento pohled je založen na modelu efektivních trhů a tvrdí, že jednotlivci jsou odměňováni podle jejich ekonomického přínosu pro celou společnost. Ti, kteří pro tvorbu zboží a služeb dělají více, jsou odměněni vyššími příjmy a naopak.

U zaměstnanců tak odměna závisí na jejich lidském kapitálu, dovednostech, talentu. U kapitalistů zase záleží na množství finančních zdrojů, které jsou ochotni riskovat při investicích do výroby nového zboží a nabídky nových služeb. Růst příjmové nerovnosti je pak v této logice odrazem technologických změn, které části lidí umožňují znásobit svůj přínos celé ekonomice. Pokud pak má být nerovnost snížena, není namístě intervence na trzích. Musíme investovat do vzdělání a kvalifikace.

Druhý pohled, který získává na popularitě, klade důraz na tržní nedokonalosti a zneužívání moci. Jeho zastánci se domnívají, že trhy mají tendenci vytvářet monopoly a tento trend byl ještě posílen technologickým pokrokem, globalizací a strategií některých společností, které se snaží vytlačit ty ostatní z trhu. Růst moci monopolů se pak projevuje i na jejich rostoucím vlivu v politické oblasti, jsou schopny bránit se účinné regulaci, která by mohla ohrozit jejich dominanci. Jejich zisky dále rostou a příjmová nerovnost se zvyšuje.

V tomto druhém případě by byla namístě vyšší aktivita vlády a ne její pasivita, jak naznačuje první teorie. Stiglitz přitom tvrdí, že za konkurenční trhy nelze považovat celou řadu odvětví včetně telekomunikací, výrobců léků, zdravotních pojišťoven, sociálních sítí a internetových vyhledávačů a dalších. Boj proti koncentraci moci, ke které v nich dochází, je pak podle ekonoma „nejen bojem za demokracii, ale bojem za prosperitu všech“.

Podle mého názoru je relevantnější druhý pohled a podle toho by měla vypadat i výuka ekonomie. Nyní získávají studenti dojem, že monopoly a oligopoly představují jen občasnou výjimku ze standardu dokonalé konkurence. Pravdou je ale opak. Ve výuce pak úplně chybí oblast mocenských vztahů, které sebou existence těchto struktur přináší. Ty jsou přitom mimo jiné také základem pro porozumění úspěchu Donalda Trumpa i Bernieho Sanderse.

Autorem je ekonom Mark Thoma.

Zdroj: The Fiscal Times