Seminář ČNB s analytiky: Posunutí kurzuvého závazku

V pátek proběhlo setkání s analytiky. Níže najdete pár postřehů a zajímavostí. Kolegyně Dana pana Tomšíka vyzpovídala ohledně růstu nominálních mezd, negativních sazeb, ale i korelaci mezi emisní politikou MF a objemem intervencí ČNB.

První otázka směřovala k této části prohlášení bankovní rady o možném snížení kurzového závazku: „Česká národní b anka je tedy připravena, pokud b y mělo dojít k systematickému poklesu inflačních očekávání projevujícímu se ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd, posunout hladinu kurzového závazku na slab ší úroveň.“.

Pan Tomšík v reakci na naši otázku, proč ČNB zmiňuje nominální mzdy a inf lační očekávání v souvislosti s možností posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň, i přes současný slušný nominální růst mezd na úrovni 4% r/r, reagoval následovně:

ČNB vidí, že pro to, aby se v jejich modelu růst inf lace dostal na cíl v horizontu následujících 2let, by měly mzdy růst ještě rychleji, než rostou v současnosti (Graf 1).

Graf 1: Růst nominálních mezd, zdroj: čtvrtletních

ČNB by vyšší růst mezd pomohl k rychlejšímu dosažení inf lačního cíle. ČNB pracuje se 2 hypotézami, proč mzdy rostou pomaleji:

1) Jako výsledek dlouhodobě nízkého inf lačního prostředí se změnily inf lační očekávání. Tedy f irmám snížily svoje inf lační očekávání, tím pádem méně zvyšují mzdy. Pokud k tomu opravdu došlo, potom musí ČNB jednat, aby ukotvila inf lační očekávání trhu na 2%. A pokud by měla ČNB jednat, tak pak použije zvýšení FX závazku.

2) Druhá teorie pracuje s tím, že je zde pouze časové zpoždění, než se pokles nezaměstnanosti projeví v růstu mezd a tedy f inálně v růstu inf lace. Tedy, že ČNB se přibližuje k NAIRU, ale musí ještě chvíli počkat. V tomto případě není nutné, aby ČNB jednala.

Druhou teorii podle nás také podporuje empirický f akt, že f irmy často prvně nabírají zaměstnance s nejnižšími mzdami. A přestože se snižuje míra nezaměstnanosti, průměrná mzda klesá, protože se nabírají lidé, kteří mají nejnižší mzdy. Tato data by ale měla mít ČNB k dispozici.

Na závěr pan Tomšík dodal, že jeho osobní názor je, že současné trendy jsou pozitivní, ale bankovní rada se rozhodla čekat. A jak už jsme psali v Bleskovce a v pátečním RR, domníváme se, že se ČNB snaží zmínkou o zvýšení FX závazku hlavně vystrašit trhy a předejít tak vysokému přílivu zahraničního kapitálu.

Pan Tomšík se také vyjádřil k negativním sazbám a uvedl, že negativní sazby nejsou ef ektivním nástrojem ke zvýšení inf lace v české ekonomice a že je to nástroj, který může ČNB pomoct s uchováním FX závazku a snížit příliv zahraničního kapitálu z důvodu vysokého úrokového dif erenciálu. Osobně se domnívám, že pouze výrazné snížení depozitní sazby by snížilo příliv zahraničního kapitálu, ale toto výrazné snížení depozitní sazby by zase bylo v rozporu s nedávným zavedením proti-cyklického kapitálového polštáře a celkově by se jednalo o velký zásah do f inanční stability. Navíc se domnívám, že v současné situaci většina zahraničního kapitálu přichází na český trh z důvodu budoucího očekávání o posílení koruny po exitu, nikoliv z důvodu vysokého úrokového dif erenciálu.

Pan Tomšík řekl, že ČNB nemusela v březnu intervenovat, proto teď není diskuze o zavedení negativních sazbách na stole. Tedy negativní sazby nejsou pro ČNB klíčový nástroj měnové politiky. Je ale otázkou, jestli ČNB nemusel intervenovat, protože MF neemitovalo žádné dluhopisy…

Zazněla také otázka, jestli ČNB komunikuje s Ministerstvem f inancí vliv jeho emisní politiky na objem intervencí na trhu. Pan Tomšík nebyl moc nadšený, že se ho na tuto otázku ptáme a vyjádřil se, že i kdyby probíhala nějaká setkání nebo diskuze mezi ČNB a MF, tak nemá mandát to komentovat.

Také řekl, že pozorovaná korelace mezi emisní politikou MF a objemem intervencí je podle jeho názoru zatím jen hypotéze.