Čtvrtletník: Investice: vloni motor, letos brzda

Posledních několik vydání našeho čtvrtletníku Ekonomické výhledy se neslo ve znamení titulů Chuť utrácet domácnosti neopustí, 2016: třetí rok bez inflace či před rokem publikovaný Růst mezd: později, ale přece. S odstupem času můžeme konstatovat, že se na těchto závěrech v zásadě nic nemění. Ekonomický růst je natolik robustní, že rekordní zaměstnanost se dále zvyšuje a trh práce začíná narážet na své limity. Výsledkem je stále větší tlak na růst nominálních mezd. Ten letos bude atakovat čtyřprocentní růst. Vyplňuje se i nízkoinflační scénář, což znamená i vysoký růst reálných mezd.

Dlouhodobě upozorňujeme, že loňský více než čtyřprocentní růst české ekonomiky byl dán souhrou celé řady jednorázových faktorů. Po jejich vyprchání letos české hospodářství poroste zhruba polovičním tempem. Zatímco investice vloni ekonomiku táhly, letos jí budou potápět. Dosavadní letošní vývoj totiž potvrdil naše obavy, že loňský boom veřejných investic spolufinancovaných z evropských peněz byl významně, ale dočasně podpořen dočerpáváním evropských peněz z předchozího programového období. Ano, máme tady nové programové období, a jak jsme upozorňovali v únorovém vydání Ekonomických výhledů, objemově prostředků výrazně méně není. Veřejná sféra se ale opětovně potýká s pomalým náběhem programových výzev z těchto peněz financovaných. Ještě horší je, že se objevují komplikace v souvislosti s příliš starými posudky dopadu staveb na životní prostředí (EIA) na to, aby mohly být financované z evropských peněz. To bohužel investiční proces ve veřejné sféře pro letošní rok poměrně zásadně ovlivní. Toto je již patrné z objemu vypisovaných stavebních veřejných zakázek. Inženýrské stavitelství tak letos čeká těžký rok. Sektor pozemního stavitelství se pak musí potýkat s problémy kolem územních plánů, které často znemožňují realizovat celou řadu projektů, jak je tomu například v Praze.

Slabší vstup do roku 2016 ale netrápí pouze českou ekonomiku. Začátek roku vypadal na globálních finančních trzích poměrně divoce a ani z makroekonomického hlediska nebyl z pohledu světové ekonomiky nejvydařenější. Američtí centrální bankéři dokonce výrazně přehodnotili svá očekávání dalšího růstu dolarových sazeb směrem dolů. Jarní měsíce sice přináší známky stabilizace, zůstává ale před námi jedno významné riziko, a to riziko Brexitu. Pravděpodobnost, že Velká Británie opustí Evropskou unii, kvantifikujeme na 45 %. Jednalo by se o tak zásadní událost, že by měla globální dopady. Ve světle toho přinášíme ve speciálních boxech svůj pohled na to, co by tato událost mohla znamenat pro českou ekonomiku a její finanční trhy. Globálně nízkoinflační prostředí oddalující zvyšování dolarových úrokových sazeb či podporující ECB v dalším uvolňování měnové politiky se nevyhýbá ani nám. Vzhledem k revidovanému inflačnímu výhledu vidíme opuštění kurzového závazku nejdříve v Q3 17 s tím, že minimálně další dvě čtvrtletí bude ČNB na trhu aktivní v podobě devizových intervencí, když bude limitovat zvýšenou volatilitu, a to na obě strany. Kvůli předpokládanému přílivu spekulativního kapitálu očekáváme v době exitu negativní úročení bankovních vkladů nad stanovený strop, a to ve výši -0,5 %.