ČNB, ECB a spol.: Zoufalství centrálních bankéřů

Centrální banky po celém světě snížily úrokové sazby od roku 2008 dohromady více než 600krát. Jedním z nich bylo poslední snížení sazeb ze strany ECB, které by mohlo být podle jejího šéfa Maria Draghiho poslední. Analytici ze Citigroup si tím ale nejsou tak jistí.

Cílem posledního snížení depozitní sazby ECB na -0,4 % je nastartování inflace v eurozóně, která se momentálně nachází pod nulou, a pokusit se ji dotlačit až na cílová 2 %. Mezi centrálními bankami se tato móda negativních sazeb rychle rozšířila, podle analytiků ze Citigroup jde ale spíše o výraz zoufalství.

"Podle našeho názoru je inflace stále příliš nízko, přičemž připravenost centrálních bank oslabovat měny (nebo alespoň zamezit jejich zhodnocení) jako nedílná součást jejich snahy o dosažení inflačních cílů naznačuje, že trend záporných úrokových sazeb bude pravděpodobně pokračovat. Pravděpodobně se v následujících letech stanou běžným nástrojem měnové politiky v mnoha zemích, přičemž očekáváme, že budou nadále klesat, možná i mnohem výrazněji, se aktuálně odhaduje. Nedávný vývoj na finančních trzích a rostoucí rizika týkající se výhledu globálního růstu zvyšují pravděpodobnost častějšího a výraznějšího snižování sazeb v řadě zemí," tvrdí analytici z americké banky.

Takže to, co se zdálo jako blesk z čistého nebe, omezený na nanejvýše několik zemí se silnými měnami, jako jsou Švýcarsko, nebo Švédsko, bude na trzích strašit po několik následujících let. S pokračujícím uvolňováním monetární politiky budou klesat výnosy bezpečných dluhopisů. Jde o zvlášť špatnou zprávu pro banky nebo pojišťovny, jejichž ziskovost je závislá na výnosech z (relativně) bezpečných aktiv.

Příkladem je již delší dobu trh s japonskými vládními dluhopisy. Donedávna šlo o výjimku, západní Evropa k podobným výnosům ale již nemá daleko.