Farmabyznys hledá nové impulsy. Tržby nerostou jako kdysi

Farmaceutické firmy hledají nové cesty k růstu. Novartis pláče nad stagnací tržeb, AstraZeneca vsází na genomiku a Roche vidí potenciál v lécích proti rakovině.

Farmaceutický byznys již prý nemůže počítat s rapidním růstem tržeb z prodeje nových léků na trhu Spojených států. Podle listu Financial Times před tím varuje šéf švýcarského farmaceutického obra Novartisu Joe Jimenez, který spoléhal na svůj nový trhák mezi léky na srdce, od něhož se očekávaly prodeje za miliardy dolarů. Jimenez je přesvědčen, že „hokejkové“ grafy u tržeb z nových léků jsou minulostí. Mohou za to především američtí kupující (tedy hlavně zdravotní pojišťovny), kteří stále přísněji kontrolují účty za léky.

Například Entresto, léčivý přípravek při selhání srdce, který na trh vstoupil vloni, vykázal v Evropě daleko větší prodejnost než v USA (jde o kombinaci dvou účinných látek: sacubitrilu, což je inhibitor enzymu neprilysinu a valsartanu, což je blokátor receptorů pro angiotensin II). Oproti předchozím zkušenostem se jedná o zcela opačný jev. Podobně tomu bylo i u jiných léků, nejen z produkce Novartisu. Léky na snižování hladiny cholesterolu od Sanofi či Amgenu měly také výrazně slabší starty. „Je třeba se s tím smířit, takové výsledky budou stále častější,“ vyjádřil své přesvědčení Jimenez. „Raketové starty nových léků z 90. let a prvních let 21. století jsou pryč a nějaký čas bude trvat, než se tomu přizpůsobíme,“ dodal.

Na vině ale není jen inventura, kterou ve svých nákupech provádějí americké zdravotní pojišťovny. Svou troškou do mlýna přispěl rovněž Obamův zákon o dostupnosti zdravotní péče, který vytvořil prostor pro hledání úspor ve zdravotnickém systému. Jimenez přesto nehází flintu do žita. „V Evropě se nám podařilo Entresto nastartovat lépe, ale stále čekáme, že trh s tímto novým lékem poroste i v USA,“ říká. Novartis očekával, že za něj v letošním roce utrží kolem 5 miliard dolarů. Prodeje za první čtvrtletí dosáhly jen 17 milionů a do konce roku by to v lepším případě mohlo být kolem 200 milionů dolarů. Lepším výsledkům by mohla pomoci data z testování, která ukázala, že lék Entresto je schopen snižovat riziko úmrtí při selhání srdce o 20 %. Akcie Novartisu na zprávy téměř nereagovaly, nicméně za poslední rok ztratily už čtvrtinu své hodnoty.

AstraZeneca jde do genomiky

Britská farmaceutická skupina AstraZeneca v úterý oznámila spolupráci s několika partnery včetně jedné kalifornské společnosti, která se zabývá genomikou, Human Longevity. Zdá se, že genomika je obor budoucnosti, kterému věří také investoři. Human Longevity totiž během dvou let získala investice v hodnotě 300 milionů dolarů.

„Genomika se stane základem našeho laboratorního výzkumu, klinických testů a vývoje léků pro naše pacienty,“ řekl listu Financial Times Mene Pangalos, šéf divize inovativní medicíny společnosti AstraZeneca. Finanční podmínky spolupráce nebyly zveřejněny, nicméně Pangalos očekává, že AstraZeneca investuje do genomického výzkumu stovky milionů dolarů během příštích několika málo let.

„Tato desetiletá dohoda je největší v historii genomiky,“ řekl Craig Venter, šéf Human Longevity. „Jen to dokazuje, že AstraZeneca s genomikou počítá. A to nejen na bázi outsourcingu a spolupráce s jinými společnosti, ale i díky budování vlastního genomického výzkumného centra,“ dodal.

Mezi další instituce, které s AstraZenecou spolupracují, patří nezisková výzkumná centra Wellcome Trust Sanger Institute v Cambridgi a finský Institute of Molecular Medicine v Helsinkách. Sanger Institute s AstraZenecou spolupracuje již delší dobu. Jeho ředitel Mike Stratton řekl, že nyní chce „propojit poznatky obou organizací v širším kontextu, jehož výsledkem mohou být nové léky na bázi genomů a jejich mutací.“

AstraZeneca tak přivedla prakticky pod jednu střechu lidi, kteří si ještě v 90. letech tvrdě konkurovali. Sanger Institute byl spolu s americkým Národním institutem zdraví základním stavebním kamenem projektu na výzkum lidského genomu a doslova závodil s Venterovou firmou Celera v tom, kdo první rozluští lidskou DNA. Nezávislí pozorovatelé tvrdí, že závod neměl vítěze. Podle Strattona je to ale už historie a nyní je čas dívat se dopředu.

Roche a jeho optimismus v léčbě rakoviny

Jiná švýcarská farmaceutická firma, Roche, přišla se slibnými vyhlídkami léčby rakoviny plic a močového měchýře. Naději přináší účinná látka atezolizumab. Podle šéfa společnosti Daniela O´Daye je na místě optimismus ve výzkumu v oblasti imuno-onkologie, kde se vyvíjejí mimo jiné léky, které pomáhají imunitnímu systému zabíjet rakovinné buňky. Podle analytiků je zde potenciál prodejů v objemu desítek miliard dolarů v příští dekádě.

Imunoterapie se může stát základem pro obnovení obchodu se staršími léky jako je Lucentis (účinná látka ranibizumab, používaná v očním lékařství u makulární degenerace), nebo Herceptin (trastuzumab, používaný při léčbě rakoviny prsu). Roche má tak co dohánět, jelikož jeho konkurenti Merck a BMS již s imunoterapeutickými léčivy na trhu jsou. Švýcarská farmaceutická společnost však vsází spíše na dlouhodobé efekty, neboť právě pracuje na vývoji devíti imunoterapeutických léků.

Na každoročním shromáždění Americké asociace pro výzkum rakoviny v New Orleans bylo řečeno, že imuno-onkologie představuje naději na cestě k nalezení účinných léků proti rakovině za posledních několik desetiletí. Současně se může stát vítaným impulsem pro další růst farmaceutického odvětví.

Každý třetí člověk s rozvinutým melanomem, který se léčil imunoterapeutickým lékem Opdivo (nivolumab) z dílny BMS, přežil přinejmenším dalších pět let. Je to dvakrát tolik, než byl dosavadní průměr. Mnoho očí se nyní soustředí na kombinaci imunoterapeutických léků s jedním nebo více léky proti rakovině. Mohlo by tak dojít k nárůstu úspěšnosti až na dva ze tří pacientů, u nichž léky první generace nefungovaly.

A první výsledky jsou rovněž nadějné. Studie, zveřejněná v úterý, ukázala, že 69 % pacientů s rozvinutým melanomem, kteří byli léčeni Opdivem a dalším imunoterapeutickým lékem s názvem Yerwoy (ipilimumab), přežili další dva roky. U pětiny z nich dokonce nebyly nalezeny žádné známky tumoru v jejich těle. Na druhé straně ale polovina pacientů trpěla vážnými vedlejšími účinky.

O´Day je přesto přesvědčen, že schválení atezolizumabu v léčbě rakoviny močového měchýře otevře novou část imuno-onkologického trhu. Ten byl doposud zaměřen především na melanom, tedy nejvíce smrtelnou formu rakoviny kůže. „Trvalo 30 let, než jsme přišli na něco nového pro léčbu pacientů s rakovinou močového měchýře,“ řekl šéf společnosti Roche. „Jsme rádi, že těmto lidem můžeme takovou naději dát,“ dodal.

Roche je také velmi optimistický ve vyhlídkách nového léčebného přípravku pro léčbu roztroušené sklerózy. Na trhu se má objevit příští rok. Pochopitelně i od tohoto léku se očekává, že bude předmětem multimiliardových obchodů.

-usi-

Vyšlo na Zdravotnickýdeník.cz