5 způsobů, jak by Brexit přeměnil evropskou energetiku

Střední a východní Evropa by ztratila mocného spojence a některé zdroje energie by neměly zajištěnou budoucnost. To by podle serveru POLITICO způsobil Brexit energetickému sektoru.

Britské hlasování ohledně vystoupení z Evropské unie (označované jako Brexit) by mohlo vést k rozsáhlým změnám v unijní energetické politice. Zároveň by se nejspíše oslabila politika v oblasti ochrany klimatu. Na druhé straně by Velká Británie získala větší volnost při realizaci svých projektů v oblasti jaderné energetiky.

Velká Británie je totiž jednou z mála zemí v EU, která obhajuje jadernou energetiku a získávání břidlicové ropy a plynu. A požaduje, aby Brusel do těchto věcí mluvil co nejméně.

Brusel však také může toho hodně ztratit. Brexit by mohl podkopat dlouhodobou snahu Bruselu ohledně ochrany klimatu. EU by také ztratila příznivce tržní ekonomiky, který mnohokrát historicky pomohl k tomu, aby se zamezilo dalším regulacím.

Zde je 5 způsobů, jak Brexit ovlivní sektor energetiky a politiku v oblasti ochrany klimatu. Analýzu přinesl server POLITICO.

1. Střední a východní Evropa ztratí v Unii přítele

Spojené království si je v názorech velmi blízké se zeměmi střední a východní Evropy. A to především v diskuzích, jak tvrdá má být energetická politika a boj proti klimatickým změnám. Brexit by tak pro východní členy EU znamenal velkou ztrátu. Británie je totiž lidnatým státem, který může výrazně ovlivnit hlasování některých návrhů v radě EU. Odchodem Británie tak vzroste síla dalších velkých evropských zemí, především Německa, Francie či Itálie.

Velká Británie a země střední a východní Evropy také chtějí flexibilnější cíle ohledně dosažení podílu obnovitelných zdrojů v roce 2030. Požadují pro realizaci těchto cílů co nejmenší kontrolu Evropské komise. Tyto země jsou tak v rozporu s aktivními zeměmi, především s Německem, Dánskem a Švédskem. Tyto země mají vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie a chtějí, aby „opozdilci“ (země s nízkým podílem obnovitelných zdrojů) byly zodpovědnější.

Postup Londýna není založen na specifických výtkách k strategii Evropské unie, ale spíše na filozofickém nesouhlasu s Bruselem, který může zemím směrovat energetickou politiku.

Spojené království rovněž podporuje země střední a východní Evropy v diskuzích ohledně jaderné energetiky. Tyto země si chtějí zvolit vlastní energetický mix. Jiné země, například Rakousko či Německo, však chtějí ovlivňovat vnitrostátní rozhodnutí těchto zemí ohledně rozvoje jaderné energetiky.

2. Sami na klimatické změny

Velká Británie byla první zemí na světě, která stanovila dlouhodobý a právně závazný rámec pro boj se změnou klimatu. Klade si za cíl snížit emise o 80 % od roku 2008 do roku 2050. Na klimatické konferenci v Paříži však byly určeny nové cíle, které mají omezit globální oteplování na 1,5 stupňů. Existuje tedy požadavek na přehodnocení legislativy členských zemí EU v souvislosti s novými cíli, které byly definovány na klimatické konferenci v Paříži.

K tématu klimatických změn se také vyjádřil Barry Gardiner, energetický a klimatická stínový ministr britské Labour Party. Podle něj je levnější a efektivnější, když státy budou spolupracovat s ostatními: „Náš sektor čisté energie těží z výhod, které jsou nastavené v EU. Těžíme také s propojením do evropské distribuční soustavy. Být součástí EU znamená mít vliv na legislativu, která zajistí, že naší sousedé budou znečisťovat méně a lépe se budou starat o životní prostředí, které všichni sdílíme,“ řekl.

David Cameron řekl, že se Velké Británii dobře spolupracovalo s EU ohledně politiky zabránění klimatických změn s tím, že jeho vláda při tomto procesu hrála klíčovou roli. Brexit by umožnil Británii nastavit ještě vyšší cíle v oblasti obrany proti klimatickým změnám, což by ale mohlo oslabit pozici EU. „V posledních 5 letech byl slyšet velmi hlasitý britský hlas, který podporoval zvýšení ambicí směrem k evropským zemím,“ uvedla Claudia Salerno, která je venezuelskou velvyslankyní se zvláštním posláním ohledně klimatu pro server POLITICO. „Nejlepším scénářem pro mě je ten, aby všichni zůstali pohromadě,“ dodala.

3. Investoři zůstanou na holičkách

Investoři oceňují dlouhodobou předvídatelnost na trhu. V případě vystoupení Británie z EU by mohlo dojít ke změně plánů u firem, které plánují investovat do obnovitelných zdrojů energie. Omezit se můžou i plány na těžbu břidlicové ropy a plynu, a to na dobu alespoň několika let.

BP, Shell, Centrica a další společnosti, které se zabývají těžbou ropy a plynu společně s dalšími 200 velkými podnikateli podepsali v únoru dopis. Varovali, že ekonomika může být v případě Brexitu v ohrožení.

Nejednoznačnost nového vztahu mezi Británii a EU by zvýšila nejistotu také v oblasti energetických a klimatických politik. „A pokud se investor pohybuje v prostředí nejistoty, tak často požaduje rizikovou prémii,“  řekl Antony Froggatt, vedoucím výzkumným pracovníkem v Chatham House (královský institut pro mezinárodní záležitosti) a autor zprávy o možných účincích Brexitu.

Odchod z jednotného trhu by také mohl vést k zavedení daní a cel vůči Británii. To by mohlo vytvořit nové náklady na pro stavbu pobřežních větrných farem nebo zkomplikovat dodání náhradních dílů, které jsou určeny pro projekt jaderné elektrárny Hinkley Point. Odstranění obchodních bariér vůči čínskému dovozu by ale mohlo vést například ke zlevnění solárních panelů, jelikož Čína tuto výrobu subvencuje.

„Lze si představit, že Spojené království bude urychleně pracovat na dohodách ohledně volného obchodu s Evropskou unií. Nějaký čas to ale bude trvat,“ oznámil Dario Traum, politický poradce pracující pro Bloomberg New Energy Finance: „A v tomto období nejistoty nejspíše uvidíme, jak se velcí investoři budou držet zpátky, protože si nebudou jistí, v jakém prostředí se to vůbec pohybují,“ dodal.

4. Umožnění svobody dotovat

Jednou z oblastí, které se Evropská komise snaží vyhnout, je státní podpora určená zejména pro projekty v oblasti energetiky (vyjma obnovitelných zdrojů). Ale i když Komise dá nějakým projektům zelenou, můžou se jiné země pokusit zasáhnout. To se stalo v případě jaderné elektrárny Hinkley Point. Brusel sice schválil státní plán podpory v roce 2014, ale Rakousko ho napadlo u Evropského soudního dvora o 8 měsíců později. Podle Rakouska, které dlouhodobě kritizuje jadernou energetiku, je rozhodnutí v rozporu s unijním závazkem na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Pokud Spojené království odejde z EU, pak by mohlo mít „svobodné ruce“ při rozhodování, který zdroj energie se bude dotovat. Na druhé straně – dohody mezi EU, Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem jsou také založené na tom, že energie nesmí být dodávána se státní podporou.

5. Pomalejší připojování do inženýrských a jiných sítí

Spojené království je sice ostrovem, ale má plynovody a elektrické vedení s Belgií, Nizozemskem, Irskem, Francií. Probíhají práce, které povedou k dalšímu propojování zemí prostřednictvím rozvodných sítí. Tyto projekty mají podporu ze strany Evropské komise. Ta dala 17 britských plánovaných projektů na výstavbu energetické infrastruktury do seznamu 195 projektů společného zájmu. Tyto projekty mají nárok na rychlejší postupy schvalování a financování. Komise také uděluje peníze na studium proveditelnosti.

Brexit by nemusel nutně znamenat zrušení těchto plánů, protože existuje určitý společný zájem, aby byly realizovány. Ale podle Trauma může dojít k jejich přezkoumání s tím, že se sníží jejich priorita.

Arsen Lazarevič