Odvážní z Frankfurtu a rozmazlené trhy
Že to s tou racionalitou trhů nebude nijak valné, je dávno jasné i jen občasnému pozorovateli finančních trhů. Nedávno trhy šílely kvůli „obavám“ z dopadů negativních sazeb (že jsou tady negativní sazby už několik let, trhy zdá se nezaregistrovaly), z levné ropy (odkdy je toto pro Západ negativní?) a z Číny (vždyť už roste už „jenom“ o 7%). Minulý týden zase trhy „vypískaly“ Draghiho a spol., alespoň soudě z vývoje výnosů (dvouleté německé jsou znovu na úrovni počátku února) či kurzu eura proti dolaru (1,12).
Březnové zasedání ECB přitom bylo z pohledu měnově-politických rozhodnutí nejodvážnější od září 2014, kdy začal program odkupu aktiv, byť se při letmém prolétnutí schválených kroků může zdát, že se jedná v podstatě o opakování toho, co jsme už několikrát viděli. Dle očekávání došlo ke zvýšení měsíčních odkupů aktiv ze 60 na 80 mld. EUR a o dalších 10 b.b. (na -0,4 %) klesla depozitní sazba (spolu s ní o 5 b.b. na nulu i hlavní refinanční sazba a na +0,25 % zápůjční sazba). Ohlášení dalších čtyř cílených aukcí dlouhodobé likvidity (tzv. TLTRO) ani slib ECB mít sazby velmi nízké velmi dlouho také žádným měnově-politickým zemětřesením nejsou.
Ďábel je však jako obvykle detailech – a když nahlédneme pod povrch, odhalí se nám subtilně odvážná ECB.
ECB ústy Draghiho řekla, že sice nyní nepředpokládá, že bude muset sazby dále snižovat a že samozřejmě existuje spodní mez, pod kterou sazby nemůžou (právě tato slova si trhy vyložily, jako že více už sazby nikdy neklesnou), ale že se tento výhled může změnit. Jinými slovy: negativních sazeb se nebojíme, a pokud nebudou ani na stávajících úrovních působit na finanční systém jako celek negativně, můžou klesnout dále. Dle ECB byl v minulém roce agregátní efekt na profitabilitu bank kvůli poklesu nákladů na financování bank dokonce pozitivní.
Průlomový je další krok: ECB rozšířila aktiva, která může nakupovat, o dluhopisy investičního ratingu vydané nebankovními společnostmi v EMU. Nemluví se zde o „nefinančních“ korporacích, ale toliko o nebankovních, těchto aktiv je hodně (jako kolaterál v klasických refinančních operacích akceptuje ECB zhruba 1440 mld. EUR korporátních dluhopisů), dle mého se ale navíc jedná o první krůček k odkupům rizikovějších aktiv. ECB se definitivně zbavuje své trichetovsko-německé dogmatičnosti a domnívám se, že pokud by to bylo nutné, je nyní mentálně připravena odkupovat třeba i půjčky z bilancí bank.
A zatřetí, modality programu TLTRO-II dělají z ECB asi první centrální banku s negativní refinanční sazbou! Pokud totiž banky splní stanovené podmínky (i.e., objem nových úvěrů), může být pro ně sazba z TLTRO-II dokonce na úrovni depozitní sazby. Jinými slovy, banky si, podobně jako některé vlády, můžou půjčit a dostat za to zaplaceno! Vzhledem k tomu, že v posledních dvou aukcích prvního programu TLTRO byl už zájem minimální (15,6 a 18,3 mld. EUR), je to určitě mocný stimul pro poptávku po penězích.
Ačkoliv jsou efekty tohoto programu nejisté, rozmazleným trhům zatím uniká, že březnová zpráva z Frankfurtu je jasná: myslíme to skutečně vážně. A z toho, že se na tiskovce Draghi nevyjádřil odmítavě ani k tak esoterickému nástroji politiky jako jsou „helikoptérové peníze“ je zřejmé, že partie z Frankfurtu je pomalu připravena udělat cokoliv, aby inflaci pomohla nahoru
Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz