Co čeká a chce ČNB?
Je pochopitelné, že se ČNB snaží úspěšnost a prospěšnost svých intervencí prodávat publiku. To je pravděpodobně koupí -viz právě skončená konference ČNB pro vesměs exportní firmy v Praze.
A to přesto, že pozitiva intervencí, které doposud stály 16,5 mld. EUR a které již nyní trvají o rok déle, než původně měly, příliš výrazná nebudou. Ukazuje to srovnání s okolními zeměmi v regionu, které umělé oslabení kurzu neprovedly - mají jen o něco nižší inflaci a v žádné deflační spirále, kterou zde ČNB na sklonku roku 2013 malovala, neprošly. A to dle mého je zdrojem nekonzistence, která ČNB dle mého trápí.
ČNB tvrdí, že koruna po exitu neposílí, protože v „mezidobí dochází k průsaku kurzu do nominálních veličin“ a že „rovnovážné posilování kurzu je nyní pomalejší než v předkrizovém období“ (T.Holub). Pak ale stěží rozumět tomu, proč i dva a čtvrt roku po intervenci, což je období, během kterého k „průsaku“ už nutně dojít muselo, nelze pustit kurz z vodítka. A k tempu konvergence je namístě uvést, že v roce 2015 byl růstový diferenciál mezi ČR a EMU s výjimkou let 2005 a 2006 nejširší od roku 2000 a že i letos bude pozitivní. Navíc koruna na úrovni 27 korun je podhodnocená i bez další reálné konvergence (fundamentální úroveň je pod 26 korunami za euro).
V poslední prognóze ČNB čeká pro rok 2017 v průměru záporné sazby EURIBOR (-0,2 %), český PRIBOR na 0,9 %, a zároveň stabilní, neposilující korunu. Přitom se ale, jak naznačuje diskuse o záporných sazbách na únorovém zasedání, v současnosti také obává, že rozšiřující se spread na krátkém konci mezi ČR a EMU (ke kterému přispívá masivní zkracování splatnosti nově emitovaných dluhopisů ze strany MF ČR) může vést ke spekulativnímu přílivu ze zahraničí a k „odkladu termínu vystoupení z kurzového závazku“. Proč ČNB nevnímá stejnou obavu pro rok 2017?
A zatřetí: neměla by ČNB vítat
příliv spekulativních eur zvenku? Dle svých slov ji stav devizových rezerv ani
případná ztráta, kterou po případném posílení na nich udělá, netrápí. Pak ale
čím více eur od spekulantů ČNB „odsaje“ dlouho před exitem, tím menší bude tlak
na korunu po exitu. T.Holub, de facto hlavní ekonom ČNB, říká, že „případné
posílení kurzu po exitu bude tlumeno uzavíráním korunových pozic finančních
investorů“. Největší nákupčí korun po exitu, vývozci, totiž nevygenerují ročně
více než 120-150 mld. korun cizoměnového přebytku, za který budou od spekulantů
chtít koruny. Pokud spekulantům ČNB prodá před exitem třeba 500 mld. korun,
bude jim trvat 3 roky, než se jich zbaví, což omezí po-intervenční posilování. Neměla
by tedy ČNB rozšiřující se prémii na krátkém konci vítat a ministru financí,
který fiskální rozvolněnost maskuje emisní ofenzivou na krátkém konci, kde jsou
výnosy negativní, poděkovat?
Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz