Z domova | 04.02.2016 12:50:58

Dienstbier: Rozpad Schengenu? Pro českou ekonomiku naprostá zkáza

Zachování schengenského prostoru je pro Česko životně důležité, uvedl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) v Hyde Parku, do kterého dotazy kladli i diváci. „Česko je malá země, která má největší podíl průmyslu na HDP a orientuje se na vývoz. Kdyby se Schengen rozpadl a obnovily se kontroly na vnitřních hranicích, tak by to byla pro českou ekonomiku naprostá zkáza,“ prohlásil politik.

Podle Dienstbiera je klíčové stabilizovat situaci v zemích, odkud běženci přicházejí. Pomoc přímo na Blízkém východě musí být propojená s kroky na evropské půdě. „V minulosti se omezila pomoc některým regionům, odkud dnes přicházejí uprchlíci, a Evropa si uvědomila, že ji musí navýšit – že je mnohem lepší předcházet důvodům migrace, než pak řešit důsledky, jak jsme to sledovali celý minulý rok,“ podotkl Dienstbier.

Letošní český příspěvek na rozvoj Sýrie, který činí v přepočtu asi 162 milionů korun, je podle ministra významný. „Každá kapka pomoci je dobrá,“ konstatoval politik.

Potvrdilo se, že samotné povinné kvóty na přerozdělení běženců nejsou řešením, zdůraznil také v hyde Parku Dienstbier, který žádá solidární celoevropské řešení, které by zahrnovalo efektivní ochranu vnější hranice EU, zřízení registračních center a úspěšnou návratovou politiku. „Zátež nemůže být ponechána jen na Řecku. Evropská unie to musí společně financovat,“ prohlásil ministr.

Řada evropských států, které byly ze začátku k běžencům velmi vstřícné, nyní přitvrdily, mezi nimi i Německo. „Evropa jako celek nebyla dostatečně připravena na počet příchozích uprchlíků. Je však trochu pokrytecké vyčítat Německu jeho vstřícnost. Kancléřka Merkelová pronesla svá vstřícná slova v době, kdy umožnila odjet tisícům uprchlíků z Maďarska, které se hroutilo pod náporem uprchlíků. Pokud by Německo místo toho zavřelo hranice, byly by statisíce migrantů na území Maďarska, Slovenska, České republiky, Rakouska. A navíc by se zřejmě jednalo o konec schengenského prostoru, který je životně důležitý pro Českou republiku a její ekonomiku,“ odpověděl Dienstbier na dotaz jednoho z diváků na chatu, který se ptal, jestli neudělal Berlín chybu.

Podle Dienstbiera není třeba měnit mezinárodní smlouvy chránící uprchlíky, ale spíš evropská pravidla jako třeba takzvaný Dublin 3, který se ukázal v době krize jako nefunkční. Podle tohoto systému by uprchlík měl zůstávat v zemi, kde poprvé vstoupí na půdu EU - azylové řízení by tak muselo řešit hlavně Řecko, které by to nezvládlo. „Musíme najít společný právní režim, jak budeme k uprchlíkům přistupovat,“ zdůraznil politik.

Polovina Syřanů chce domů, pokud padne Asadův režim
Celkem přišel do Evropy v loňském roce víc než milion lidí. Odhadnout migrační toky do budoucna bude podle think-tanku Evropské hodnoty velmi těžké. Záleží i na tom, jak se zachovají klíčoví mezinárodní aktéři – od Sýrie přes Turecko a Rusko až po Evropskou unii.

„Sedmdesát čtyři procent Syřanů, kteří přicházejí do Evropy, zdůvodňuje svůj odchod tím, že utíkají před Asadovým režimem. Padesát dva procent Syřanů, kteří již jsou v Evropě, říkají, že by se vrátili, pokud by Asadův režim padl,“ uvedl výkonný ředitel Evropských hodnot Radko Hokovský.

Pokud jde o válku v Sýrii, na pozice Islámského státu útočí ze vzduchu mezinárodní koalice vedená Spojenými státy. Rusko začalo bombardovat pozice teroristů na žádost Asada koncem září. Podle Západu ale útočí kromě radikálů i na umírněnou opozici.

„Je dlouhodobě známé, že naprostá většina uprchlíků utíká před Asadovým režimem, to znamená, že zakládat budoucnost pro všechny Syřany na pokračování režimu Bašára Asada je zcestná úvaha. Ruský postoj nepřispívá stabilizaci současné migrační krize a odstranění jejích příčin,“ konstatoval ministr.

Podle Dienstbiera je nezbytné, aby se na budoucím uspořádání země dohodly všechny klíčové skupiny v Sýrii – kromě Islámského státu, jenž je nepřijatelná pro všechny. „Syřanům lze pomáhat, asistovat, ale nelze jim něco vnutit,“ je přesvědčen ministr.

UNICEF: 60 procent migrantů tvoří ženy s dětmi
Během ledna dorazilo na starý kontinent více než 67 tisíc migrantů – oproti stejnému období loni je to asi třináctkrát víc. Děti a ženy tvoří v současné době 60 procent uprchlíků a migrantů, kteří překračují řecko-makedonské hranice, uvedl UNICEF. Ještě v červnu loňského roku bylo mezi běženci 73 procent mužů.

„To, že se situace začíná měnit, nasvědčuje tomu, že ti muži jdou (první) ne proto, že by to byla nějaká islamistická armáda, ale je logické, že jdou napřed, protože se snaží vytvořit předpolí a za ním jde pak zbytek rodiny,“ okomentoval nová čísla Dienstbier.

Děti s doprovodem tvořily v červnu jen desetinu běženců, nyní je to celá třetina. „Důsledky tohoto nárůstu podílu žen a dětí jsou značné. Tito lidé jsou více ohroženi cestou přes moře, zvlášť teď v zimě. Potřebují ochranu jak na moři, tak i na pevnině,“ konstatovala zvláštní koordinátorka UNICEF pro uprchlíky Marie Pierre Poirierová. Podle ní je třeba zajistit této ohrožené skupině dobrou zdravotní a sociální péči.

Přesný počet dětí není znám, protože řada z nich neuvedla svůj věk a mnozí nezletilí cestovali bez doprovodu. Švédsko uvedlo, že v zemi požádalo o azyl 35 400 nezletilých, převážně mladých Afghánců, Německo hlásí 60 tisíc dětí a dospívajících hlavně ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.