BoJ snížila úrokové sazby, americká ekonomika roste podle tržních očekávání

Japonská centrální banka dnes ráno na svém zasedání nečekaně snížila depozitní úrokovou sazbu pod nulu, čímž překvapila investory. Guvernér BoJ Haruhiko Kuroda ještě minulý týden v parlamentu prohlašoval, že centrální banka prozatím neuvažuje o zavedení záporných úrokových sazeb a že další uvolnění by pravděpodobně mělo formu rozšíření jejího masivního programu nákupů.

Jde tak o další opatření cílené na oživení ekonomiky v čase, kdy volatilní trhy a zpomalující se globální růst ohrožují  boj proti deflaci, která už od devadesátých let odrazuje tamní spotřebitele od velkých či častých nákupů a považuje se za důvod ekonomické stagnace. Banka dodala, že další snížení sazeb není vyloučené.

Bankovní rada jen v těsném poměru hlasů 5 ku 4 rozhodla, že bude účtovat úrok 0,1 procenta z vybraných vkladů na běžném účtu, které si u ní drží finanční instituce. BoJ si stejně jako například ECB od tohoto kroku slibuje, že banky budou své peníze raději půjčovat, a podpoří tak aktivitu v reálné ekonomice, než by platily poplatek za ukládání přebytečné hotovosti u centrální banky.

Akcie na asijských burzách v reakci na snížení úrokových sazeb vyskočily, japonský akciový index Nikkei si dnes připsal 2,8 procenta, čínský akciový index Shanghai Shenzhen posílil přes 3 procenta, nicméně uzavřel pod kulatým číslem 3 000 bodů. Evropa posiluje od 0,5 do 1 procenta a kladné otevření páteční seance indikuje i americký akciový trh. Rozhodnutí BoJ je pozitivním signálem pro akcie a jiná riziková aktiva, což bylo vidět i na růstu komoditních měn. Japonský jen výrazně oslabil vůči všem měnám.

Spotřebitelské ceny (index CPI) v eurozóně v lednu meziročně vzrostly o 0,4 procenta v souladu s očekáváním ekonomů po zvýšení o 0,2 procenta za prosinec. Zrychlila i jádrová inflace (vylučující volatilní ceny energie a nezpracovaných potravin), kterou pozorně sleduje Evropská centrální banka při tvorbě měnové politiky, a to na 1 procento, tažena dražšími službami i průmyslovým zbožím. Ekonomové čekali setrvání ukazatele v prosincových hodnotách 0,9 procenta.

Růst americké ekonomiky ve čtvrtém kvartále  zpomalil, když podniky vystupňovaly snahu o snižování nadbytečných zásob, a silný dolar a vlažná globální poptávka brzdily vývoz ze země. Hrubý domácí produkt (HDP) v období od října do prosince stoupl na roční bázi o 0,7 procenta po růstu o 2,0 procenta ve třetím čtvrtletí v souladu s očekáváními analytiků. Za celý loňský rok americká ekonomika expandovala o 2,4 procenta po podobném tempu růstu v roce 2014. Propad cen ropy ve čtvrtém kvartále nadále podkopával investice energetických firem a nezvykle teplý podzim se zase promítl do nižších výdajů spotřebitelů za energie a za oblečení.

Některé překážky růstu - jako zásoby podniků nebo mírné počasí - jsou však jen dočasného rázu a očekává se, že v prvním čtvrtletí se ekonomika opět vzchopí. Po vyloučení zásob a zahraničního obchodu americký HDP v posledním loňském kvartále vzrostl o 1,6 procenta.