Historie využití stříbra v medicíně
Stříbro
znali Chaldejci již 4 tisíce let před naším letopočtem. Další dochované prameny
uvádí, že stříbro patřilo mezi tři nejčastěji zpracovávané kovy mezi
starověkými národy, společně se zlatem a mědí. Během několika uplynulých
tisíciletí byl tento drahý kov využíván v mnoha podobách a odvětvích,
včetně plavidel a cisteren, mincí, holicích břitev, fólií, šicích materiálů,
roztoků či koloidů. Stříbro našlo uplatnění také při množství medicínských
praktik, a to i v době, kdy ještě nebylo empiricky potvrzeno, že mikroby
jsou faktorem různých infekcí. V první polovině 20. století se elektrické
koloidy stříbra staly oporou antimikrobiální terapie.
Hérodotos,
přezdívaný jako otec historie, pravil, že žádný z perských králů např.
nepil vodu, jež byla přepravována v nádobách bez příměsi stříbra.
Přítomnost stříbra ve vodních tancích zaručovala delší trvanlivost vody, což
bylo zvláště důležité při vojenských konfliktech, kdy nebyla k dispozici
čerstvá voda z přírodních zdrojů. Další příklad využití stříbra v medicíně
pochází z Makedonie, kde používali stříbrné desky k dosažení lepšího
hojení ran. Jednalo se pravděpodobně o první pokus v prevenci nebo léčbě
chirurgických infekcí. Postříbřené přípravky využíval také Hippokrates pro léčbu
vředů a podpoření hojivosti zranění.
První
záznam o využití dusičnanu stříbrného jako lékařského činidla se datuje do
začátku osmého století našeho letopočtu. O dvě stě let později středověký
perský lékař Avicenna použil stříbrné piliny k pročištění krve či k léčbě
zápachu z úst a také, aby zabránil abnormálnímu tlukotu srdce. V 16.
století aplikoval Paracelsus stříbro interně a také použil stříbro jako louh
pro léčení ran, což je praxe, která přetrvává dodnes. Později přišlo stříbro do
módy v souvislosti s léčbou epilepsie. Epileptický záchvat se
zastavil poté, co pacient spolkl velkou stříbrnou minci, jež zabránila, aby si
dotyčný prokousnul jazyk.
Běžnou
praxí při objevování Ameriky byla již zmiňovaná přítomnost stříbra
v nádobách na vodu. Vzhledem k velkým vzdálenostem, na které musela
být voda přepravována, hrozilo její znehodnocení. Obyvatelé tuto skutečnost
řešili vhozením stříbrné mince do cisteren s vodou i mlékem, aniž by si
byli vědomi, že šlo o prevenci růstu bakterií. Vysoce postavené rodiny měly ve
své kuchyni stříbrné nádobí a servírovaly jídlo na stříbrných tácech, což se
projevovalo namodralým až šedým zabarvením kůže, a proto se tato společnost
začala označovat jako lidé s „modrou krví“.
Do
roku 1800 se tedy rozšířilo povědomí o účinnosti stříbra při léčbě kožních
vředů, zlomenin a hnisajících ran stejně jako o výhodnosti skladovat kapaliny
v nádobách s příměsí stříbra. O další klíčový milník se zasloužil
německý porodník Carl Siegmund Franz Crede, který propagoval použití dusičnanu
stříbrného v očních kapkách k eliminaci zánětu spojivek u
novorozenců. Tuto úspěšnou metodu přijímali po celém světě, a v mnoha
zemích došlo tehdy i k jejímu uzákonění.
Libor
Křapka, manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA
Safina, a.s. - přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě.
Více informací na: www.safina.cz
Poslední zprávy z rubriky Komodity:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz