OECD: Ruská ekonomika je příliš závislá na přírodních zdrojích

Organizace OECD v listopadu zveřejnila ekonomický výhled ruské ekonomiky. Je příliš závislá na přírodních zdrojích. Světová banka to vidí stejně.

Ačkoli se ruský prezident Putin na své včerejší velkolepé tiskové konferenci věnoval více jiným, než hospodářským otázkám, publikum ujistil, že Rusko má v této oblasti to nejhorší za sebou. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) spolu se Světovou bankou (WB) však vydaly ekonomický výhled, který s Putinovými proklamacemi příliš souhlasně nevyznívá.

OECD: Ruská ekonomika je závislá na příjmech z nerostných surovin

Podle OCED je nutné zlepšit podnikatelské prostředí k zajištění většího růstu potenciálního produktu a větší odolnosti ruské ekonomiky. S tím, jak se ceny energií ustálily na nízké úrovni, pracovní síla a kapitál jsou prakticky plně využity a protiruské ekonomické sankce zůstávají, hospodářství se dostalo do hluboké recese.

Sankce podle OECD mohou za to, že kapitálový odliv způsobil razantní pokles investic, domácí poptávky i dovozů. Ruku v ruce s tím došlo k depreciaci rublu, což vedlo k nárůstu inflace na dvouciferné hodnoty a následnému poklesu reálných příjmů obyvatelstva, zejména toho nejchudšího. Roční míra inflace se aktuálně pohybuje nad 15% úrovní, což je o několik procentních bodů více, než je inflační cíl ruské centrální banky (11 %).

OECD předpovídá ruské ekonomice je n velmi postupné oživení, podmíněné především vnějšími vlivy. Nezaměstnanost se prý vydá vzhůru ze současných poměrně nízkých hodnot. „Hospodářský růst by se měl do Ruska vrátit v roce 2017 s tím, jak dojde k posílení exportu a oživení domácí poptávky,“ říká OECD.

Největším úkolem pro tvůrce hospodářské politiky bude učinit ruskou ekonomiku silnější, vyváženější a méně závislou na volatilních příjmech z těžby přírodních zdrojů. To bude vyžadovat větší růst produktivity práce a zvýšení energetické efektivnosti tvorby HDP, k čemuž bude zapotřebí silnější konkurenční prostředí na ruských trzích, více investic a efektivnější fungování pracovního trhu. Tam se totiž mnohdy nesetkává struktura poptávky po pracovní síle s její nabídkou. Vše má být podle OECD doprovázeno zavedením strukturálních reforem, které výše uvedené podmiňují.

Světová banka má více scénářů ekonomické predikce pro Rusko

Světová banka své výhledy pro ruskou ekonomiku neustále zhoršuje. Zatímco ještě letos v červnu Světová banka podle Wall Street Journal očekávala, že ruský HDP se v letošním roce sníží o 2,7 %, v září svůj odhad opravila na propad o 3,8 %. Tento revidovaný odhad zatím přetrvává i v listopadu. Dá se však očekávat, že hospodářská recese se v Rusku ještě prohloubí, neboť propad HDP o 3,8 % je odhadován za předpokladu, že se ceny ropy udrží kolem 50 dolarů za barel.

Problematický vývoj ruské ekonomiky však Světová banka předpovídá i v příštím roce. Vypracovala dva scénáře, podle toho, jak se budou vyvíjet světové ceny ropy a zemního plynu. Podle pesimistického scénáře by se měl ruský HDP letos propadnout o 4,3 % a v roce 2016 o dalších 2,8 %. Pro rok 2017 se pak očekává nulový hospodářský růst.

Optimističtější scénář předpovídá letošní pokles HDP ve výši 3,1 % a pro rok 2016 naopak růst o 1,3 %. Vzhledem k tomu, že ceny ropy stále nenašly své dno, doporučujeme si vsadit spíše na první variantu s tím, že i nulový růst v roce 2017 lze chápat jako velmi nejistý.

Putin a J.B. Colbert: najděte rozdíl

Jak již zmiňovala OECD, západní ekonomické sankce proti Rusku mají na ruský ekonomický vývoj nemalý vliv. Ruský prezident Putin na tyto sankce pochopitelně reagoval. Ovšem nikoli tak, jak by se od státníka, jemuž záleží na blahu svých občanů, slušelo. Vladimir Vladimirovič nabyl přesvědčení, že jedinou správnou odpovědí je zavést reciproční opatření.

Taková politika je ovšem velmi krátkozraká. Jistě může Putinovi přinést nějaké politické body, neboť voliči v něm mohou vidět nebojácného bohatýra, který se umí Západu postavit. Obyvatelstvo však záhy účinky těchto protisankcí pocítilo. Jestliže došlo k zákazu dovozu vybraných druhů západních potravin, pak nemohlo nastat nic jiného, než zdražení potravin na celém ruském trhu. A to i těch domácích, protože celková nabídka potravin na trhu klesla.

A zdá se, že bude ještě hůř. Nedávný incident na turecko-syrských hranicích vedl k tomu, že Rusko bude bránit dovozu vybraných tureckých potravin. Rusové se tak mohou „těšit“ na další zdražování a zhoršování jejich životního standardu. Letos se podle Světové banky zvýšil podíl ruských občanů, žijících v chudobě, na více než 14 %. V roce 2014 jich přitom bylo o tři procentní body méně.