Prolomení limitů: Poslanci nejsou zdaleka jednotní

Přestože členové dolní komory našeho parlamentu o otázce prolomení těžebních limitů nerozhodovali, nejsou v této otázce zdaleka jednotní.

Ačkoli poslanci Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky v otázce prolomení limitů těžby na lomu Bílina a ČSA nerozhodovali, zjistili jsme, že v této oblasti nejsou zdaleka jednotní. Nejtvrdšími kritiky jsou poslanci TOP09 a Starostů.

„Myslím si, že když limity prolomíme jen někde, nezůstane u toho. Nynější vláda myslí spíše na majitele dolů a pracovní místa horníků, než na obyvatele obcí, ke kterým se těžba přesune zase o něco blíž. A myslím, že toto uhlí nyní nepotřebujeme – ostatně o postupném utlumování pálení hnědého uhlí jsme slýchali už v 90. letech. Zkrátka jsme neměli limity prolamovat nikde. Je to hloupé rozhodnutí, nemyslící na budoucí generace,“ vyjádřil Ekonomickému deníku svůj postoj místopředseda poslanecké sněmovny Petr Gazdík (TOP09-S).

A Gazdíka doplňuje také jeho stranický kolega František Vácha: „Podle mého názoru je prolomení limitů špatné strategické rozhodnutí. Nepochopitelný je ale postoj ministra životního prostředí. Člověk, který zvedne ruku pro takovou věc, by neměl být ministrem životního prostředí. Ještě více alarmující je však mlčení ekologických organizací. Kde jsou ti, co se přivazovali ke stromům na Šumavě? Nabízí se vysvětlení, že vyměnili divokou Šumavu za zdevastované prostředí kolem dolu Bílina.“

Mezi členy poslanecké sněmovny najdeme i smířlivější postoje, které přesto rozhodnutí vlády kritizují, neboť jej považují za polovičaté.

Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, zvolený za Ústecký kraj, říká: „Nepovažuji toto rozhodnutí v kontextu doby, ve které se nacházíme za obezřetné, považuji ho za polovičaté, kdy zůstává nejistota na obou stranách problému. Toto polovičaté rozhodnutí má i negativní dopady při rozhodování o koncepci školství v regionu, které je koncipováno pro učební a studijní obory potřebné k těžbě, i pro plánování v oblasti dopravy a budování infrastruktury, kdy nevíme, jakým směrem se dál bude ubírat infrastruktura průmyslu v Ústeckém kraji.“

Podobně to cítí také poslanec a krajský zastupitel Ústeckého kraje Bronislav Schwarz, zvolený za hnutí ANO: „Nesouhlasím s rozhodnutím vlády. Jsem rád, že konečně vláda rozhodla, ale nesouhlasím. Jako krajský zastupitel prosazuji a vždy jsem byl pro úplné prolomení limitů.“

S oběma poslanci vládní koalice souzní i poslanci KSČM Zdeněk Ondráček: „Prolomit i na ČSA. Uhlí je a bude potřeba,“ a Karel Šidlo: „Rozhodnutí vlády vnímám pouze jako částečné řešení z hlediska potřeby energetických zdrojů České republiky pro budoucnost. Zatím neexistuje výrobní a zdrojová alternativa k bezpečnému zajištění potřebného množství elektrické energie a hlavně tepla v reálném čase.“

Říjnové rozhodnutí vlády pro Ekonomický deník okomentoval také jeden z jejích členů, ministr obrany Martin Stropnický. Ten do problematiky přidává vhled energetické bezpečnosti České republiky a dochází k závěru, že z hlediska jejího zajištění je rozhodnutí o limitech irelevantní: „Domnívám se, že rozhodnutí vlády o těžebních limitech energetickou bezpečnost ČR příliš neovlivní. Naši energetickou bezpečnost určují hlavně závislost na importu zemního plynu a vysoký podíl průmyslu, tedy energeticky velmi náročného sektoru, na HDP.“

Vláda ovšem nerozhodovala o limitech pouze na lomu Bílina, ale také na lomu ČSA, kde uhlí těží společnost Severní energetická. „Do jisté doby existovaly dvě možnosti. Vláda ale pokračování těžby na lomu ČSA odmítla. Proto Severní energetická nyní upřesní detailní plán útlumu těžby. Budeme hledat takový postup, který zmírní dopady vládního rozhodnuti jak na naše zaměstnance, tak i region. Za limity na lomu ČSA leží více než 750 milionů tun nejkvalitnějšího hnědého uhlí v Evropě. Pokud budoucnost ukáže potřebu využít zásoby uhlí na lomu ČSA, bude to možné nejdříve v roce 2030 a za obrovských finančních nákladů na obnovu přerušené těžby,“ sdělila nám Severní energetická prostřednictvím své tiskové mluvčí.