Rozbřesk - “Střet civilizací” dorazil do Francie a místní burza bude mít těžké ráno

Vstup do nového obchodního týdne pro francouzskou burzu nebude jednoduchý a důvodem nebude jen to, že americké akcie uzavřely v pátek večer nízko, takže Evropa má v pondělí co dohánět. Přesto počáteční ztráty francouzského akciového indexu v řádu jednotek procent bude možné považovat za relativní úspěch, neboť burza také nemusela otevřít. Francie se totiž po páteční noci ocitla v polo-válečném konfliktu s Islámským státem, kdy na francouzské straně bojové akce obstarávají stíhačky a bombardéry svými údery na území Sýrie a na straně druhé smrt rozsévají přímo v Paříži komanda islámských fanatiků s kalašnikovy v ruce.

Zatímco západní svět se bude vzpamatovávat z nejkrvavějšího teroristického útoku ve Franci po druhé světové válce, tak my si shodou okolností zítra připomeneme okamžik, kdy u nás (a vlastně v celé východní Evropě) padla v roce 1989 železná opona. Nečekaně rychlý konec studené války zároveň přinesl vlnu optimismus, že demokracie a liberální kapitalismus potáhne vítězně světem a že méně rozvinuté země rychle dokonvergují k tomuto systému, který i jim přinese automaticky prosperitu. V té době - konkrétně v roce 1992 - se však objevila konkurenční teorie, které viděla budoucnost světa v poněkud jiných (méně optimistických) barvách. Bývalý poradce prezidenta Cartera a profesor Harvardské univerzity Samuel P. Huntington tehdy pronesl prorockou přednášku o “střetu civilizací”, který bude dominovat novému uspořádání světa. Podle Huntingtona se přitom nejvyhrocenější střet měl odehrávat mezi západní a islámskou civilizací, neboť kulturně a nábožensky si sednou nejméně.

Teorie o “střetu civilizací” je často napadána jako příliš kontroverzní, faktem ovšem je, že při pohledu na pařížské ulice se člověk nemůže ubránit dojmu, že něco takového se skutečně odehrává a neděje se to na Blízkém východě. Tak jako Spojené státy po útocích 11. září museli vzít tento fakt na vědomí, tak i Evropa bude muset utáhnout svoji bezpečnostní politiku, což samozřejmě bude něco stát.

Region

Páteční seance patřila na trzích se středoevropskými měnami k těm klidnějším. První odhady růstu HDP ve třetím čtvrtletí víceméně potvrdily očekávání a proto ani dopad na regionální měny nebyl nijak výrazný. Totéž platí i o mírné pozitivní revizi polské inflace za říjen (z -0,8 % na -0,7 % meziročně).

Z ekonomického pohledu regionální trhy zajímá tento týden zejména Polsko, kde bude zveřejněna celá řada makroekonomických čísel (průmysl, maloobchod, mzdy - vše za říjen), a Maďarsko, kde v úterý zasedá centrální banka. Vzhledem k víkendovým událostem v Paříži lze však očekávat velmi opatrný začátek nového týdne i v regionu.

Dluhopisy

Slabší americké maloobchodní tržby za říjen a výrazně nižší než očekávaná výrobní inflace pomáhaly v pátek cenám dluhopisů nejen v USA. Americká výnosová křivka poklesla po celé délce o 4-6 bps. Výnosy německých vládních dluhopisů mezi tím klesaly spíše na delším konci křivky a ta tak mírně zploštěla.

V závěru dne byl na amerických výnosech patrný vliv pařížských událostí. Ty budou pomáhat dluhopisům asi i dnes, minimálně zpočátku seance. Kalendáři očekávaných ekonomických událostí dominují projevy členů vedení ECB a zveřejnění zápisu z posledního jednání FOMC. Jak pařížské události, tak komentáře z ECB by přitom měly dluhopisům nahrávat.

Komodity

Cena ropy Brent před vypršením prosincového kontraktu poklesla pod 44 USD/barel, avšak lednový kontrakt se dnes ráno obchoduje opět poblíž 45 USD/barel. Víkendové události v Paříži prozatím nemají na cenu výraznější vliv. Z krátkodobého pohledu může být jejich dopad spíše negativní, dlouhodobější reakce se bude odvíjet od reakce politické. Dodejme přitom, že území ovládaná IS nehrají z hlediska globální produkce ropy důležitou roli. Nejvýraznější dopad lze tak z hlavních komodit prozatím pozorovat na ceně zlata, která roste asi o 1,5 %.