Fed v říjnu sazby opět nezvýšil, prosinec ale zůstává ve hře

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na svém říjnovém zasedání ponechal sazby na rekordně nízké úrovni 0-0,25 %. Trhy rozhodnutí Fedu počkat se zvyšováním sazeb očekávaly. V prohlášení banka uvedla, že na rekordních minimech sazby ponechala s cílem dále podpořit směřování trhu práce k plné zaměstnanosti a zajistit cenovou stabilitu. Mezi řádky ale podle analytiků Fed naznačil, že reálně zvažuje zvýšení sazeb již v prosinci.

Banka v prohlášení ze zasedání potvrdila, že pokračuje expanze americké ekonomiky, výdaje domácností a fixní investice firem rostou a dále se zlepšuje i situace na realitním trhu.

Tvorba nových pracovních míst pokračuje, ačkoli tempo růstu podle posledních dat mírně kleslo. V září americká ekonomika vytvořila pouze 142 tisíc pracovních míst, když trh počítal s 201 tisíci. Srpnový údaj 173 tisíc byl navíc revidován výrazně níže na 136 tisíc. Údaje za říjen budou zveřejněny v pátek 6. listopadu.

"Výbor předpokládá, že se při vhodné akomodaci měnové politiky podaří udržet přiměřené tempo růstu americké ekonomiky," napsal FOMC. "Rizika dalšího vývoje hospodářství USA a situace na trhu práce ve Spojených státech považuje výbor za vyrovnaná, nadále ale pozorně sleduje vývoj ve světě," uvedl také FOMC. Inflace podle výboru v krátkodobém horizontu setrvá na nízkých úrovních, v delším horizontu by se nicméně měla postupně zvyšovat.

V září se spotřebitelské ceny ve Spojených státech v meziročním srovnání nezměnily, očekával se 0,1% pokles po srpnovém růstu o 0,2 %. Jádrové ceny ale meziročně zrychlily tempo růstu na 1,9 %, tedy nejvíce od loňského července, ze srpnových 1,8 %, očekávalo se přitom setrvání na srpnovém tempu. Nízká inflace je podle ekonomů i Fedu důsledkem prudkého poklesu cen ropy. Postupně by tak tento efekt měl odeznívat. Jádrová inflace nezahrnuje ceny potravin a energií, které se vyznačují vysokou volatilitou.

Jádrové výdaje na osobní spotřebu, které jsou preferovaným inflačním ukazatelem Fedu, podle posledních dat ze začátku října v srpnu meziročně vzrostly o 1,3 %. Banka přitom inflaci cíluje ke 2 %.

K otázce možnosti zvýšení úrokových sazeb na prosincovém zasedání měnový výbor uvedl, že provede podrobné zhodnocení ekonomických ukazatelů včetně dat z trhu práce, inflačních tlaků a inflačních očekávání a informací o vývoji globální ekonomiky.Měnový výbor však nezopakoval větu ze zářijového prohlášení, která říkala, že globální rizika se zřejmě dotknou i americké ekonomiky. Právě oslabování velkých rozvojových ekonomik v čele s Čínou a srpnové otřesy na finančních trzích Fed minulý měsíc označil za důvod pro zachování sazeb na rekordním minimu.

"Výbor předjímá, že bude oprávněné úrokové sazby zvýšit tehdy, až uvidí další pokrok na trhu práce a bude si jist tím, že se tempo růstu cen bude vracet ke 2 % ve střednědobém horizontu," stojí v prohlášení.

Analytici slova Fedu vyhodnocují jako relativně optimistická a říkají, že lze vyjádření interpretovat tak, že by se sazby mohly poprvé po více než devíti letech zvýšit v prosinci. Upozorňují přitom zejména na vyjádření, že výbor "zváží, zda bude oprávněné zvýšit sazby na příštím zasedání". Dosud Fed nikdy nehovořil o konkrétním termínu.

Zvýšení sazeb na dalším zasedání v prosinci ale čeká nyní jenom malá část ekonomů oslovených agenturou Reuters, většina z nich se zaměřuje až na březen. Podle CME Group je pravděpodobnost růstu sazeb v prosinci vyšší a dosahuje 42,6 %.

Americké akcie se v reakci na rozhodnutí centrální banky svezly z výrazného plusu pod nulu, brzy poté se ale odrazily a vrátily se do kladného teritoria.

Americký dolar na zveřejnění tiskového prohlášení FOMC zpevnil z 1,108 EUR/USD pod 1,093 EUR/USD.

Adam Davidson, sloupkař The New York Times, popisuje, jak reálná ekonomika vnímá zprávy z Fedu.