ECB monetárním kormidlem nepohnula

Evropská centrální banka ponechala klíčové úrokové sazby beze změny. Eurozóna čelí deflačním tlakům.

Včerejší zasedání Rady guvernérů ECB na Maltě nepřineslo žádnou změnu v monetární politice a ani žádné překvapení. Repo sazba i sazby zápůjčních a depozitních facilit zůstávají beze změny, tedy na technické nule. Ještě před zasedáním se spekulovalo, zda ECB nerozšíří kvantitativní uvolňování na více než aktuálních 60 miliard eur měsíčně. Takové rozhodnutí ale nepadlo. Přinášíme vám hlavní body z prohlášení k výsledkům zasedání Rady guvernérů ECB.

Prohlášení přináší především informaci o tom, že repo sazba zůstává na úrovni 0,05 %, zápujční facilita na úrovni 0,30 % a depozitní facilita -0,20 %. Podobně se ECB vyjadřuje ke kvantitativnímu uvolňování a vyjadřuje odhodlání i nadále každý měsíc prostřednictvím nákupu aktiv pouštět do oběhu 60 miliard eur. Tuto politiku hodlá ECB provádět přinejmenším do září příštího roku, a bude-li třeba, tak i déle.

ECB zdůrazňuje, že deflační tlaky v eurozóně nepolevily, neboť meziroční míra inflace v září klesla do záporných hodnot, tedy -0,1 %. Mezi hlavní zdroje takto nízké inflace ECB řadí nízké ceny komodit. Z hlediska ekonomického vývoje je ECB poměrně spokojená s hospodářským růstem v rámci eurozóny. Ten činil ve třetím čtvrtletí 0,4 % oproti čtvrtletí předchozímu. Pozitivně je hodnocen také vývoj čistých exportů a domácí poptávky.

Určité riziko pak ECB spatřuje ve vývoji ekonomik rozvíjejících se zemí mimo eurozónu. Ačkoli to nebylo explicitně řečeno, pravděpodobně měla ECB na mysli především nejistý vývoj v Číně.

ECB také přidala informaci o vývoji peněžní zásoby v eurozóně. Nejrychlejší tempo růstu vykazuje měnový agregát M1 (hotovost a vklady na šekovatelných účtech), který se v srpnu meziročně zvýšil o 11,4 %. Naproti tomu peněžní zásoba ve výrazně širším pojetí v podobě agregátu M3 (kam kromě hotovosti a šekovatelných účtu patří také termínované vklady a vybrané druhy cenných papírů) se v srpnu meziročně zvýšila jen o necelých 5 %. Úvěrová aktivita také meziročně vzrostla, a sice o 0,4 % v srpnu, zatímco ještě v červenci bylo toto tempo o 0,1 procentního bodu nižší.

Celkově hodnotí Evropská centrální banka ekonomický vývoj jako poměrně příznivý a vyjadřuje svůj závazek i nadále přispívat svou politikou k hospodářskému růstu za současného udržování cenové stability ve střednědobém horizontu, tedy snahy přiblížit inflaci 2% úrovni.

ECB pak v samotném závěru zmiňuje také potřebu využívat fiskální politiku jako příspěvek k ekonomickému oživení, ovšem tak, aby nebyla porušena pravidla, která v rámci eurozóny platí. Tím měla ECB na mysli především dodržování Paktu stability a růstu, tedy dodržování 3% hranice rozpočtových deficitů vůči HDP. Příští nejbližší zasedání Evropské centrální banky, na kterém se bude přijímat měnověpolitické rozhodnutí, se uskuteční 3. prosince 2015 ve Frankfurtu nad Mohanem.